Čís. 10088.

V námitkách proti směnečnému platebnímu příkazu okresního soudu jest sice uplatniti i nepříslušnost soudu, není však třeba, by byla tato námitka vznesena před tím, než se uplatňují námitky věcné.
(Rozh. ze dne 22. srpna 1930, R I 636/30).
Procesní soud prvé stolice (okresní soud) ponechal směnečný platební příkaz v platnosti, zamítnuv námitku místní nepříslušnosti. Odvolací soud odmítl žalobu pro místní nepříslušnost soudu.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs uplatňuje neprávem nesprávné právní posouzení proto, že námitka nepříslušnosti místní měla býti pokládána za opožděnou, protože ve směnečných námitkách nebyla uplatněna před námitkami věcnými. Postačí, byla-li námitka místní nepříslušnosti vznesena u okresního soudu ve směnečném sporu v námitkách směnečných vůbec, a není potřebí, by se tak stalo v těchto námitkách před tím, než se v nich vznesou jiné námitky věcné. Ustanovení § 441 c. ř. s. má na mysli rok, který jest ustanoven k ústnímu jednání, nikoli námitky směnečné, a v zákoně nikde není předepsáno, by ve směnečných námitkách byla uvedena pod následky vyloučení před námitkami věcnými námitka nepříslušnosti. Zásady § 441 c. ř. s. nelze obdobně užíti na směnečné námitky, protože nejde jednak o případ podobný, jednak jest to pravidlo výjimečné. Účel, který sleduje § 441 c. ř. s., procesní hospodárnost, by se napřed jednalo ústně o námitce nepříslušnosti, nedopadá při písemném podání směnečných námitek. Soud při podání směnečných námitek může beztak bez zbytečného probrání námitek věcných již podle obsahu námitek omeziti ústní jednání na řečenou námitku.

Citace:

č. 10088. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 244-245.