Authors:
= Váž. civ., 12 (1930), sv. 2
PDF

Čís. 10260.


Účelem ustanovení § 519 čís. 3 c. ř. s. jest umožnití oddělené přezkoumání onoho právního názoru odvolacího soudu, jenž byl podnětem ke zrušení prvního rozsudku, nelze však k tomuto rekursu rozhodovati i o oněch právních názorech odvolacího soudu, jež nebyly podnětem ke zrušení rozsudku prvého soudu.
(Rozh. ze dne 24. října 1930, R II 377/30.)
Procesní soud prvé stolice uznal žalobní nárok na náhradu škody důvodem po právu, odvolací soud k odvolání žalovaných zrušil napadený rozsudek a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoc, o věci znovu rozhodl.
Nejvyšší soud rekurs žalovaného odmítl, pokud se týče zamítl.
Důvody:
Žalovaný Antonín T. stěžuje si proti usnesení odvolacího soudu, pokud jím byl podle jeho vlastního návrhu zrušen rozsudek procesního soudu, poněvadž se nezabýval otázkou příčinné souvislosti mezi úrazem a tvrzenou chorobou žalobkyně a neprovedl v tomto směru nabídnuté důkazy. Navrhuje, by rozhodnutí prvého soudu bylo změněno v ten způsob, že stěžovatele nestíhá ručení z provozu silostroje, po případě, by napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla k novému rozhodnutí odkázána na odvolací soud. Onen návrh příčí se zřejmě procesním předpisům, neboť napadené usnesení jest jen usnesením a nemůže býti změněno rozhodnutím zamítajícím žalobu, k čemuž vlastně návrh směřuje; musilo by se tak státi rozsudkem. Leč ani druhý návrh není v tomto období rozepře přípustný. Nynější rozhodnutí odvolacího soudu má význam do jisté míry jenom mezitímní; účelem ustanovení § 519 čís. 3 c. ř. s. jest umožniti oddělené přezkoumání onoho právního názoru odvolacího soudu, jenž byl podnětem ke zrušení prvního rozsudku, ještě před novým jednáním tak, by, kdyby bylo další jednání zbytečným, nebyla jím rozepře zbytečně prodlužována. Bylo by zkrácením práva druhé procesní strany na řádné provedení dovolacího řízení, jmenovitě na podání dovolací odpovědi, kdyby k pouhému rekursu bylo soudem třetí stolice rozhodnuto i o oněch právních názorech odvolacího soudu, jež nebyly podnětem ke zrušení prvního rozsudku, jež však stěžovatel výlučně ve svém rekursu napadá. Přezkoumání těchto právních názorů může zůstati vyhraženo řízení dovolacímu. Rekurs žalovaného Antonína T. byl proto odmítnut, pokud se týče zamítnut.
Citace:
č. 10260. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 599-600.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).