Čís. 10031.


Strana může vžiti zpět podání (opověď k rejstříku) jen), nebyla-li povinna, by skutečnosti, jež byly obsahem podání, soudů oznámila.
Opětná volba členů představenstva společenstva (podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.) musí býti opovězena rejstříkovému soudu. Opověď musí vyhovovati předpisu § 18 nařízení ze dne 14. května 1873, čís. 71 ř. zák.
(Rozh. ze dne 25. června 1930, R I 465/30.)
Podáním ze dne 13. března 1930 opovědělo společenstvo s r. o. rejstříkovému soudu opětnou volbu členů představenstva. Podáním ze dne 4. dubna 1930 vzalo společenstvo zpět podání ze dne 13. března 1930. Rejstříkový soud nevzal na vědomí podání ze dne 4. dubna 1930. Důvody: Společenstvo podle § 15 zák. čís. 70/1873 ř. z. musí míti statutárně platně zvolené představenstvo; podle § 10 stanov u registrovaných členů představenstva Gustava W-a, Josefa W-a a Josefa Sch-a uplynutím tříleté funkční doby členství v představenstvu samočinně zaniklo a jest tedy pro jich ponechání v rejstříku vykázati, že byli platně znovu zvoleni. Rozdíl při opovědi nově zvolených a znovu zvolených členech představenstva jest jen ten, že při znovu zvolených členech není třeba zápisu do společenstevního rejstříku. Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. prosince 1929, R I 852/29, čís. sb. 9446 má jinou skutkovou podstatu, pročež ho na souzený případ užiti nelze, neboť tam šlo o akciové společnosti, které podle § 32 uvoz. zák. k obch. zák. a podle spolkového zákona ze dne 26. listopadu 1852 čís. 253 ř. zák. podléhají dozoru správních úřadů, takže není třeba, by ještě rejstříkový soud přezkoumával zákonitost postupu při ustanovení (volbě) členů správní rady (představenstva) § 1, § 2 č. 1 nesp. říz. Společenstva však nejsou podrobena takovému dozoru správních úřadů. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ke správným stavu věci i zákonu vyhovujícím důvodům napadeného usnesení dodává se vzhledem k vývodům rekursu jen ještě toto. Funkční období pro představenstvo zákon neupravuje, ponechávaje je stanovám. V tom směru ustanovuje § 10 stanov, že se desetičlenné představenstvo volí na tři léta a že každoročně vystupují tři členové, kteří jsou opět volitelní. Tyto každoroční změny musí podle § 16 zák. ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. zák. neprodleně býti opověděny rejstříkovému soudu, to i tehdy, když jde o opětnou volbu vystupujících členů. Zápis opětně zvolených členů představenstva do rejstříku společenstevního ovšem odpadá, poněvadž tito členové jsou již zapsáni a stačí proto prostá opověď volby dotyčných členů představenstva. Arciť musí tato opověď vyhovovati předpisu § 18 nař. ze dne 14. května 1873 čís. 71 ř. zák. a musí býti zejména předloženy doklady o řádném zvolení dotyčných členů představenstva. Právem proto požadoval rejstříkový soud předložení dokladů o řádném a včasném svolání valné hromady, jakož i o jejími uveřejnění v časopisu, neboť rejstříkovému soudu náleží podle § 18 cit. nař. zkoumati zákonitost voleb. Společenstvo, o něž jde, opověděvši podáním ze dne 13. března 1930 opětnou volbu členů představenstva Gustava W-a, Josefa W-a a Josefa Sch-a, učinilo zadost své povinnosti ohlašovací podle § 16 zák. ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. zák. a musí vyčkati řádné vyřízení tohoto svého oznámení. Proto také není možné zpětvžetí tohoto oznámení, které se stalo součástí rejstříkových spisů a v nich musí býti ponecháno. Právem proto prvý soud zamítl pokud se týče nevzal na vědomí návrh družstva ze dne 4. dubna 1930, jímž vzat byl zpět návrh ze dne 13. března 1930.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení rejstříkového soudu, není ani ve zřejmém rozporu se zákonem neb se spisy ani zmatečné. Není tu tedy podmínek § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. zák. a nemohlo býti dovolací stížnosti vyhověno. Vzhledem k vývodům této stížnosti jest však dodati ještě toto: Jest pravda, že strana může zásadně své podání vžiti zpět. To však má význam jen tehdy, nebyla-li povinna, by skutečnosti, jež byly obsahem podání, oznámila soudu, neboť jinak musil by soud použiti zákonných prostředků, by znovu vynutil oznámení, které již bylo učiněno, ale opět odvoláno. Bylo-li tedy stěžující si družstvo povinno, by opětovnou volbu tří členů představenstva opovědělo rejstříkovému soudu — a že tomu tak, bude ještě dovoděno — nevzal tento soud právem na vědomí zpětvzetí příslušné zákonem nařízené opovědí, kterou, kdyby se nebyla stala,
60* musil by pořádkovými tresty vynutili (§ 87 zákona ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. zák., §§ 3 a 4 nař. ze dne 14. května 1873 čís. 71 ř. zák.). Že opětná volba členů představenstva, jichž funkce podle § 10 stanov samočinně zanikla uplynutím tří let, nebo kteří zatím vystoupili, musí býti rejstříkovému soudu opověděna, plyne již z povahy věci. Rejstříkový soud má dbáti toho, by rejstříkové zápisy byly pravdivé. Do společenstevního rejstříku zapisují se členové představenstva obligatorně (§ 16 družst. zák.). Uplynulo-li tedy funkční období člena představenstva a přestal-li tím býti jeho členem, nesmí zůstati nadále zapsán v rejstříku, leč že by byl znovu zvolen. I pozbytí členství v představenstvu i opětné jeho nabytí novou volbou jsou tudíž změny, jež nutno opověděli (§ 16 druhý odstavec družst. zák.). Kdyby se tak nestalo, musil by rejstříkový soud, zvěděv ať již jakýmkoli způsobem, že člen je zapsán v rejstříku přes své funkční období neb přes to, že vystoupil, pátrati po důvodu, proč nebyl opověděn jeho výmaz, což by nutně vedlo k opovědi jeho opětné volby. Zápisu těchto změn ovšem netřeba, poněvadž by bylo zbytečnou formalitou zapisovali zároveň vystoupení člena představenstva a jeho novou volbu. Stačí, vezme-li rejstříkový soud uvedené a jemu oznámené změny prostě na vědomí. Pokud jde o výtku nesprávného prý postupu rejstříkového soudu při přezkumu opovědí, jest stěžovatele odkázali k odůvodnění napadeného usnesení, jež dovolací stížností nebylo vyvráceno a to ani poukazem k rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. prosince 1929 čís. j. R I 852/29 čís. sb. 9446, které nepřiléhá již proto, že podle § 90 zákona ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. z. na výrobní a hospodářská společenstva zřízená podle tohoto zákona nelze použíti zákona spolkového ze dne 26. listopadu 1852 čís. 253 ř. zák., jak se dovolávající družstvo mylně domnívá.
Citace:
Čís. 10031.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 148-150.