Čís. 10169.
Složil-li advokát do soudní úschovy peníze podle § 19 adv. řádu, vyhradiv si k nim zákonné zástavní právo pro svou pohledávku ze zastupovati až do ukončení sporu o její zaplacení, jest soud, jenž přijal do úschovy, vázán určením uschovatelovým, dokud nebylo rozsudkem rozhodnuto, komu peníze náležejí, aniž smí řešiti otázku, zda zákonné zástavní právo advokátovo bylo dotčeno § 291 čís. 2 ex. ř. vzhledem k účelu složených peněz.
(Rozh. ze dne 25. září 1930, R II 225/30.)
Jde o tytéž strany jako v předchozím rozhodnutí. Právní zástupce nezletilců složil z peněz přijatých pro ně od nemanželského otce 3450 Kč do soudní úschovy, uplatniv k nim zástavní právo podle § 19 adv. řádu vzhledem k žalobě, již podal proti nezletilcům o zaplacení palmare 5000 Kč. Návrh zákonného zástupce nezletilců, by jim bylo vydáno 3450 Kč, soud prvé stolice zamítl vzhledem k tomu, že není dosud právoplatně rozhodnut spor o zaplacení palmare. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl, vycházeje z názoru, že jde o peníze vzhledem k § 291 čís. 2 ex. ř. nezabavitelné, ježto byly dány na výživu nezletilců.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc rekursnímu soudu, by, nepřihlížeje ke zrušovacímu důvodu, o rekursu rozhodl.
Důvody:
Podle § 19 advok. řádu ze dne 6. července 1868, čís. 96 ř. zák. jest advokát oprávněn sraziti si z hotovostí došlých ho pro stranu, své výlohy a své odměny, pokud nejsou kryty zálohou, musí se však ihned se stranou súčtovati. Je-li však pravost a výše jeho pohledávky popřena, jest advokát oprávněn hotovost ho došlou až do výše své sporné pohledávky složití, by se kryl, do soudní úschovy a nezdaří-lí se smírné narovnání, jest povinen prokázati pravost a výši své pohledávky. K složeným penězům přísluší advokátovi zákonné zástavní právo pro jeho pohledávku ze zastupování. Advokát domáhá se sporem na nezletilých Josefu a Jiřině H-ových zaplacení nedoplatku 5000 Kč za jich zastupování ve sporech o uznání otcovství vedených proti Josefu S-ovi a složil po skončení těchto sporů z peněz 16250 Kč pro klienty ho došlých 3450 Kč do soudní úschovy podle § 19 adv. ř., vyhradiv si k nim zákonné zástavní právo pro svou pohledávku ze zastupování. Peníze ty byly přijaty do soudní úschovy a poručenstvu nezletilců bylo to oznámeno. Návrh poručenstva na vydání těchto peněz zamítl první soud z důvodu, že není dosud ukončen spor o pohledávku ze zastupování. Rekursní soud toto usnesení zrušil z důvodu, že jde o peníze dané na výživu nezletilců, které jsou podle § 291 čís. 2 ex. ř. nezabavitelné. Neprávem. Složil-li Dr. D. do soudní schránky 3450 Kč podle § 19 adv. řádu, vyhradiv si k nim zákonné zástavní právo pro svou pohledávku ze zastupování až do ukončení sporu o její zaplacení, jest soud, jenž přijal peníze do úschovy, podle § 19 advok. řádu vázán určením schovatelovým, dokud rozsudkem nebylo rozhodnuto, komu peníze náležejí, aniž smí řešiti otázku, zda zákonné zástavní právo Dr. D-a bylo dotčeno § 291 čís. 2 ex. ř. Rekursní soud tedy pochybil, rozhodnuv, že nelze v tomto případě vyživovací příspěvky složití na soudě podle § 19 adv. ř., by tím nabyl k nim advokát práva zástavního, a pochybil i formálně, nevyřídiv rekurs ihned ve věci, nýbrž zrušiv usnesení prvního soudu, ač nebylo závady, by o návrhu poručenstva nebylo ihned rozhodnuto věcně.
Citace:
Čís. 10169. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 407-409.