Čís. 10363.

Odklad exekuce (vyklizením).
Složením jistoty vymáhajícím věřitelem není odstraněn předpoklad, že z neodložení exekuce hrozí povinnému nebezpečí nenahraditelné nebo těžko napravitelné újmy.
Pokud hrozí vymáhajícímu věřiteli újma z odkladu exekuce vyklizením. Nemajetnost není důvodem, pro který by nemohla býti uložena dlužníku jistota podle § 44, druhý odstavec, ex. ř.
(Rozh. ze dne 4. prosince 1930, R I 843/30.) Soud prvé stolice zamítl návrh dlužníka na odklad exekuce vyklizením, ale jen pod podmínkou, že vymáhající strana doplní složenou již jistotu 3000 Kč na 10000 Kč. Rekursní soud k rekursu dlužníka povolil odklad exekuce vyklizením s podmínkou, že dlužník složí jistotu 6000 Kč.
Nejvyšší soud nevyhověl ani dovolacímu rekursu vymáhajících věřitelů ani dovolacímu rekursu dlužníka.
Důvody:
Napadené usnesení, jímž rekursní soud povolil k návrhu povinného odklad exekuce vyklizením z bytu pod podmínkou, že povinný složí 6000 Kč jako jistotu pro vymáhající věřitele, napadají obě strany, leč neprávem. Pokud jde o dovolací rekurs vymáhajících věřitelů, v němž brojí proti tomu, že odklad byl vůbec povolen, mají mylně vymáhající věřitelé za to, že, ani složili ke krytí případné škody povinného z neodložení exekuce 10000 Kč, jest tím odstraněn předpoklad povolení odkladu podle § 44 odstavec první ex. ř., že z neodložení exekuce hrozí povinnému nebezpečí nenahraditelné nebo těžko napravitelné újmy. Možnost přivoditi složením jistoty výkon exekuce i přes nebezpečí újmy pro povinného, zákon v § 44 odstavec první ex. ř. neuvádí a připouští jistotu jen, pokud jde o případnou újmu vymáhajícího věřitele (§ 43 druhý odstavec, § 44 druhý odstavec ex. ř.). Mimo to složení jistoty neodstraňuje nebezpečí nenahraditelné nebo těžko napravitelné majetkové újmy a nelze ani říci, že by 10000 Kč byla případná škoda povinného z vyklizení bytu, hrozící ze ztráty zákaznictva a jinak za všech okolností kryta. Složením jistoty vymáhajícím věřitelem předpoklad odkladu exekuce podle § 44 první odstavec ex. ř. nebyl odčiněn. Nelze přisvědčiti vymáhajícím věřitelům ani v tom, že odklad exekuce neměl býti povolen, ježto újma z odkladu jim hrozící jest větší než újma hrozící povinnému. Pro újmu hrozící z odkladu exekuce vymáhajícímu věřiteli stačilo podle § 44 druhý odstavec ex. ř. uložiti povinnému jistotu, jakž se i stalo. Neodepřel tedy rekursní soud právem povolení odkladu pro újmu vymáhajících věřitelů. Co se týče dovolacího rekursu povinného, brojí se v něm proti uložení jistoty, leč neprávem. Vymáhající věřitelé jsou odkladem ohroženi na včasném uspokojení, na něž mají nárok (viz rozhodnutí čís. 6019, 8036 sb. n. s.) a nelze popříti, že jim z odkladu exekuce újma hrozí. Jinému než Františku D-ovii, jednomu z vymáhajících věřitelů, vymáhající věřitelé byt povinného, jenž má býti vyklizen, dáti do nájmu nebo přenechati ovšem nemohou, neboť svolení k výpovědi bylo uděleno proto, by se František D. mohl do bytu nastěhovati (§ 1 (3) zákona ze dne 28. března 1928, čís. 44 sb. z. a n.), ale újma z odkladu vymáhajícím věřitelům přes to hrozí, neboť nájemné, které František D. v cizím domě musí platiti, jež značně vyšší než nájemné povinného. Již tato újma, nehledíc k újmám jiným, najmě k újmě hrozící zdraví Františka D-a, stačí k uložení jistoty. Uvádí-li povinný, že pro nemajetnost jistotu nemůže dáti a že mu proto jistota neměla býti uložena, není v právu, neboť nemajetnost není důvodem, pro který by nemohla býti povinnému uložena jistota podle § 44 druhý odstavec ex. ř. (rozhodnutí čís. 5530 sb. n. s.). Pokud jde o výši uložené jistoty, neshledává dovolací soud, že jistota ta jest v poměru k ohrožení vymáhajících věřitelů nepřiměřeně vysoká.

Citace:

č. 10363. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 795-797.