Čís. 10044.

Není předepsáno (v mimosporném řízeni) doručení do rukou právního zástupce, stačí doručení do rukou pomocné síly zaměstnané v jeho kanceláři.
Usnesení o odhadní ceně za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí nemůže býti změněno bez újmy navrhujícího úřadu.
V odhadním řízení (za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí) jest soud povinen přezkoumati i srovnalé posudky odhadců a sám formelním usnesením určití odhadní cenu.
(Rozh. ze dne 26. června 1930, R I 444/30).
Do usnesení prvého soudu, jímž k návrhu zemského inspektorátu pro zemské dávky byla stanovena odhadní cena nemovitostí za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty, podal rekurs navrhovatelův odpůrce. Rekursní soud odmítl rekurs jako opožděný, ježto napadené usnesení bylo doručeno právnímu zástupci rekurentovu dne 27. července 1929 a rekurs byl podán teprve dne 25. března 1930.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Bezpodstatné jsou především námitky proti skutkovému a právnímu předpokladu rekursního soudu, že napadené usnesení prvního soudu o určení odhadních cen ze dne 24. července 1929 bylo stěžovateli řádně doručeno dne 27. července 1929. Již plnou mocí ze dne 1. května 1927 zmocnil stěžovatel svého nynějšího právního zástupce ke všem úkonům, jichž vyžadovalo provedené soudní odhadní řízení. Plná moc byla sice předložena zemskému inspektorátu, ale tento podal o ní soudu v návrhu na zahájení odhadního řízení zprávu, o jejíž pravdivosti, potvrzené dodatečným zasláním plné moci soudu, nebylo proč pochybovati. Sám stěžovatel dovolával se ve stížnosti, do jejíhož odmítnutí si stěžuje, této plné moci, ač tehdy soudu ještě nebyla zaslána. Doručené usnesení o odhadní ceně do rukou právního zástupce stalo se tedy právem. Doručení do jeho vlastních rukou není zákonem předepsáno, podle § 6 nesp. říz.. § 88 org. zák. a § 103 druhý odstavec c. ř. s. stalo se doručení platně do rukou pomocné síly zaměstnané v jeho kanceláři. Nelze přihlíželi ke tvrzení, že byla doručena nejspíše prázdná obálka, ježto nebylo ani osvědčeno ani nebyly o něm nabídnuty důkazy. Zpátečný lístek o provedeném doručení je prost jakýchkoli vad a proto až do provedeného důkazu o jeho nesprávnosti plným důkazem, že se doručení stalo, jak jest v něm potvrzeno. Doručené usnesení o odhadní ceně nemůže býti změněno bez újmy navrhujícího úřadu, po případě obce, do jejíž pokladny poplyne dávka z přírůstku hodnoty, neboť jest základem pro vyměření této dávky a pro rozhodnutí, která strana má zaplatili útraty odhadu. Podle §§ 9 a 11 nesp. říz. mohlo býti proto změněno jen rekursním soudem, a to jen na stížnost podanou do čtrnácti dnů po doručení. Jelikož stížnost byla podána teprve 25. března 1930, musila býti odmítnuta. Mylný jest názor stěžovatele, že z doručeného usnesení nemohla žádná strana nabýti práv, poněvadž nemělo právotvorného účinku a jeho význam spočíval jen ve vyrozumění stran o výsledku odhadu, o posudku znalců. To bylo lze hájili za platnosti obecného soudního řádu ze dne 1. května 1781 čís. 13 sb. z. s., jenž spočíval na zásadě závazné moci jednotlivých důkazů, neboť tehdy byl srovnalý posudek dvou odhadců pro soud závazný, a nepřipouštěl přezkoumávání. Nový civilní soudní řád, jehož ustanoveními jest se podle § 272 nesp. říz. nyní řídili, ukládá v § 272 soudu, by sám zhodnotil všechny provedené důkazy, také znalecký posudek. Soud jest povinen přezkoumali i srovnalé posudky odhadců a sám formálním usnesením určití odhadní cenu. Výslovně mu tuto povinnost ukládá a blíže upravuje § 30 odh. ř. pro nemovitosti čís. 175/1897, a byla opětně uznána nejvyšším soudem (čís. 1918, 5964 sb. n. s.). Dopis prvního soudu ze dne 13. října 1928 zaslaný zemskému inspektorátu nebyl podle svého obsahu soudním rozhodnutím, stěžovatel nepotřeboval býti proto o něm uvědoměn. Soudním usnesením o odhadní ceně bylo teprve napadené usnesení ze dne 24. července 1929. Jelikož mu stěžovatel dal zmeškáním rekursní lhůty vejíti v moc práva, nelze se zabývati ani jeho správností ani vadami, jimiž podle stěžovatele trpí předcházející mu řízení.

Citace:

Čís. 10044.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 169-171.