Č. 12771.
Samospráva obecní: Stavební poplatky podle § 28 obec. fin. nov. č. 329/1921 Sb., resp. vlád. nař. č. 143/1922 Sb. lze předpisovati pouze z úkonů, které předsevezme jako úřad stavební orgán obecní, nikoli z úkonů, které provádí jako úřad stavební podle §134 stav. řádu českého úřad politický.
(Nález z 11. února 1937 č. 10734/37.)
Věc: Městská obec Jilemnice proti rozh. okr. úřadu v Jilemnici z 18. června 1934 o stavebních poplatcích.
Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud jím byl zrušen předpis poplatku 445 Kč za stanovení stavební čáry, zrušuje se pro nezákonnost, jinak se stížnost zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Platebním výměrem z 24. srpna 1933 předepsal starosta města Jilemnice okr. úřadu v Jilemnici na stavebních poplatcích: 1. poplatek za komisi při novostavbě 100 Kč, 2. poplatek za pravoplatné povolení při změně pozemků dosud nezastavěných na staveniště 17599 Kč, 3. poplatek za úřední povolení ve věcech stavebních (§ 6 pravidel): 1. za ustanovení stavební čáry a svahu 445 Kč, 2. c) z nové stavby 563 Kč 87 h a 457 Kč 61 h a 4. za definitivní ohradu k ulici 142 Kč 40 h.
Tento platební rozkaz vzal v odpor okr. hejtman v Jilemnici jménem okresu jilemnického jako stavebníka všeob. veř. nemocnice v Jilemnici, a to co do položek 1., 2., 3. 2. c) a 4. s tím, aby předepsané poplatky byly sníženy na 445 Kč. Městské zastupitelstvo v Jilemnici odvolání to ve schůzi 10. listopadu 1933 zamítlo.
Okr. úřad v Jilemnici nař. rozhodnutím zrušil uvedený platební rozkaz z těchto důvodů: Ad 1. Podle § 1 bodu 1 pravidel (schválených výnosem zem. úřadu v Praze z 25. února 1929) vybírají se poplatky za komise konané stavebním úřadem podle stav. řádu. Stavebním úřadem byl však v tomto případě podle § 134 stav. řádu okr. úřad, město Jilemnice zúčastnilo se této komise pouze jako strana a nebylo proto oprávněno předepsati dávku za komisi. Ad 2. částka 17599 Kč byla předepsána jakožto poplatek »za pravoplatné povolení k rozdělení pozemků«. Takové povolení nebylo však do doby vydání platebního výměru z 24. srpna 1933 vůbec uděleno, takže městská obec Jilemnice nebyla oprávněna předepsati tento poplatek. Ad 3. 1. Totéž platí o poplatku za ustanovení stavební čáry (445 Kč). Ad 3. 2. c). Městská obec Jilemnice nebyla oprávněna předepsati dávky za úřední povolení za nové stavby (563,87 Kč a 457,61 Kč), poněvadž toto povolení neudělila a nemůže je uděliti, poněvadž není v tomto případě stavebním úřadem. Stavebním úřadem je podle § 134 stav. řádu okr. úřad. Ad 3. 4. Poplatek za úřední povolení definitivní ohrady k ulici může býti předepsán teprve tehdy, bude-li toto povolení skutečně uděleno.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto: — —
Stížnost namítá, že žal. úřad neprávem zrušil platební rozkaz i co do poplatku 445 Kč za ustanovení stavební čáry, který — nebyv vzat odvolatelem v odpor — nabyl právní moci.
Okres jilemnický vzal v odpor platební rozkaz výslovně jen co do poplatků ad 1., 2., 3. 2. c) a 4. předepsaných a z odvolání výslovně vyloučil poplatek 445 Kč za stanovení stavební čáry. Předpis poplatku toho nabyl tedy právní moci, z níž druhá strana, t. j. obec jako percipientka poplatku, nabyla práva. Žádal-li okres jilemnický v odvolání k žal. úřadu za zrušení platebního rozkazu in toto a žal. úřad mu vyhověl a platební rozkaz i co do tohoto pravoplatného předpisu poplatku zrušil, zasáhl tím do práv obce, jež jí z oné právní moci vzešla. V tomto bodu je tedy nař. rozhodnutí nezákonným.
Podle pravidel o vybírání stavebních poplatků v městě Jilemnici, shodných se vzorcovými pravidly vlád. nař. č. 143/1922 Sb., je město Jilemnice oprávněno vybírati podle § 1 stavební poplatky, kromě jiných 1. za komise konané stavebním úřadem podle stav. řádu, 2. za povolení k rozdělení pozemku na stavební místa nebo k přeměně pozemků dosud nezastavěných na staveniště a 3. podle § 6 stavební taxy za úřední povolení ve věcech stavebních, mezi nimi i poplatky za novostavbu a za stabilní ohradu k ulici. Běží tu o poplatky obecní ve smyslu § 28 obec. fin. novely č. 329/1921 Sb., které jest obec oprávněna vybírati jakožto náhradu za jednotlivé úkony orgánů obecních. Z toho plyne, že obec může vybírati tyto poplatky jen tehdy, mají-li podklad v úředních jednáních a povoleních obce jako stavebního úřadu podle stav. řádu. Je mimo spor, že v daném případě běželo o stavbu všeob. veř. nemocnice, prováděnou okresem jilemnickým. Podle § 134 stav. řádu provádí-li stavbu stát, země nebo okres nebo některý fond jimi spravovaný, je zkoušení a schválení plánu, udělení povolení k obývání a užívání, jakož i provedení řízení komisionálního v § 36 ustanoveného vyhrazeno okr. úřadu. Z toho se podává, že obec, resp. její orgány nejsou v takovém případě stavebním úřadem podle stav. řádu při komisionálním šetření podle § 36 stav. řádu o žádosti za udělení povolení ke stavbě a že obec nedává ani úředního povolení ke stavbě. Opak neplyne z toho, že podle § 134 stav. řádu jest okr. úřad povinen přibrati ke komisionálnímu šetření i zástupce obec. zastupitelstva a odevzdati jim přepis protokolu o komisi sepsaného, jakož i jeden výkres plánu, aby jej svému zastupitelstvu k další potřebě předložili, když obec, resp. obec. zastupitelstvo nefunguje při této komisi jako stavební úřad podle stav. řádu.
Stížnost tvrdí ovšem také, že běží o poplatky za komisionální šetření za účelem stanovení čáry stavební a výšky rovinné ve smyslu § 19 stav. řádu, a toto své tvrzení opírá o obsah protokolu sepsaného 12. června 1930. Neprávem však, neboť předmětem jednání podle tohoto protokolu bylo místní šetření nařízené okr. úřadem v Jilemnici podle § 134 stav. řádu za účelem zjištění, možno-li uděliti stavební povolení k zamýšlené stavbě, a nikoli místní šetření za účelem stanovení čáry stavební a rovinné výšky ve smyslu § 19 stav. řádu. Ve správních spisech není nic, co by nasvědčovalo tvrzení stížnosti, že byla obcí svolána komise společně se stavební komisí okr. úřadu na 12. června 1930, a námitka, že městu nemůže býti na újmu, nebyl-li protokol okr. úřadem o komisi správně sepsán, je rázu tak všeobecného a neurčitého, že nemůže býti předmětem zkoumání soudu (§ 18 zákona o ss). Neměla tedy obec práva předpisovati poplatek za komisi 100 Kč, ani za nové stavby 563 Kč 87 h a 457 Kč 61 h, a není proto nezákonným, že žal. úřad předpis těchto poplatků zrušil. Nss vyslovil v nálezu Boh. A 10446/33, že — bylo-li dáno povolení ke stavbě na určitém pozemku, aniž předcházelo stav. řádem pro Čechy-venkov (§ 6) požadované prohlášení onoho pozemku za parcelu stavební, — lze poplatek za: přeměnu pozemku dosud nezastavěného na staveniště ve smyslu § 1 bodu 2 a § 5 pravidel předepsati z podnětu udělení stavebního konsensu. Stížnost buduje na tomto právním názoru námitku proti zrušení předpisu poplatku za přeměnu nezastavěného pozemku na staveniště. Neprávem však. Stížnost nebéře tu zřetele k rozdílné právní situaci obou případů. V onom případě šlo o udělení stavebního povolení obcí, která také rozhoduje o přeměně nezastavěného pozemku na staveniště, kdežto v daném případě stavební povolení vycházelo od okr. úřadu a akt okr. úřadu (jako úřadu stavebního) — jak shora již dolíčeno — nemůže zavdati podnět k vyměření poplatku obecního podle § 28 obec. fin. nov.
Žal. úřad zrušil předpis poplatku za povolení definitivní ohrady k ulici proto, že může býti předepsán teprve tehdy, bude-li toto povolení skutečně uděleno. Stížnost nebéře v odpor skutkové zjištění žal. úřadu, žé povolení to nebylo dosud dáno, ani nebrojí proti názoru žal. úřadu, že poplatek ten lze předepsati teprve po skutečném udělení úředního povolení, nýbrž vznáší námitky proti něčemu, co žal. úřad, rozhoduje o předpisu tohoto polatku, nevyslovil. Brání proto předpisy §§ 5, 6 a 18 zákona o ss věcnému přezkoumání této námitky.