Č. 12962.

Živnostenské právo: * Pro posouzení rozsahu radikované živnosti hostinské je rozhodný právní stav v době vydání živn. řádu z roku 1859.
(Nález z 2. července 1937 č. 13487/37.)
Prejudikatura: Boh. A 611/20.
Věc: Marie H. v Dobřívi proti rozh. min. obch. z 20. června 1934 o rozsahu radikované živnosti hostinské.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad v pořadí správních stolic, že rozsah reálního práva živnostenského, spojeného s domem č. j. 48 v Dobřívi, vyplývá z listů G (smlouva z 30. ledna 1821) a H (smlouva z 21. prosince 1844); arg. slova »nebst Beibehaltung ihrer Schänke«, »Befugnisse Bierschanksrecht ... zu erteilten«, »žádnému právo k pivnímu šenku uděliti nechce«. Z těchto výrazů třeba usuzovati, že se nejednalo o nic jiného, než o pivní šenk. Listiny G a H se týkají vlastně nemovitostí č. p. 68 v Dobřívi, uvádějí však též nemovitost č. p. 48, uznávajíce právo s ní spojené, takže při výkladu vlastních listin nelze nepřihlížeti k jejich obsahu. St-lčin názor, že s výrazem hospoda (Wirtshaus) se spojuje nutně pojem poskytnutí pokrmů, přístřeší a zotavení, není povahou věcí odůvodněn. Aby se mohlo přiznati právo v celém rozsahu § 16 živn. řádu, musí listiny obsahovati i ustanovení policejního rázu stran poskytnutí pokrmů, přístřeší atd. Avšak i kdyby se akceptoval st-lčin názor, mluví proti tomu uvedený obsah listin G a H, z kterých vyplývá, že šlo »o šenkovnu, o právo k pivnímu šenku«.
Jednaje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, vycházel soud z těchto úvah:
Odůvodnění, jímž žal. úřad podepřel svůj výrok o omezeném rozsahu radikované živnosti při st-lčině domu na pouhé právo výčepu piva podle § 16 lit. c) živn. řádu, spočívá v podstatě na právním názoru, že k tomu, aby živnosti té mohl býti přiznán rozsah širší, zahrnující v sobě zejména všechna ostatní oprávnění v posléze cit. zákonném ustanovení vyjmenovaná, že dům st-lčin je v listinách jí předložených na několika místech označen jako »hospoda«. K tomu, aby této radikované živnosti mohl býti přiznán plný rozsah st-lkou uplatňovaný, musily by listiny ty po názoru žal. úřadu obsahovati i ustanovení policejního rázu stran po- skytnutí pokrmů, přístřeší atd., nic takového však v nich uvedeno není, naopak se v některých z těchto listin právo to vymezuje výrazy »Schänke«, Bierschanksrecht« a »právo k pivnímu šenku«. Názor ten je mylný.
Již ve svém nálezu Boh. A 611/20 vyslovil tento soud právní názor, že pro otázku rozsahu (objemu) oprávnění živnosti radikované rozhodným je onen stav, jaký byl v tomto směru v době vydáni živn. řádu, a že pro řešení této otázky jsou tudíž rozhodna ona ustanovení, která až do vydání živn. řádu platila o rozsahu (objemu) živnosti hostinské a výčepní. Při názoru tom setrval tento soud i v daném případě a odkazuje podle § 44 jedn. řádu na odůvodnění cit. nálezu. Měl-li však v daném případě žal. úřad tomuto názoru učiniti zadost, byl by musil zkoumati, jaký byl v příčině propůjčování hostinských živností stav práva v době před vydáním živn. řádu — v daném případě v době vyhotovení listin, jichž se st-lka dovolávala — a teprve pak, kdyby byl zjistil, že v oné době k dosažení všech oprávnění, obsažených dnes v § 16 živn. řádu — resp. aspoň jiných ještě oprávnění než práva k výčepu piva, nestačilo povšechné udělení »práva hospody«, nýbrž bylo již tehdy třeba, aby všechna jednotlivá oprávnění byla zvlášť vyjmenována, resp. že v době pozdější, přece však spadající do doby před vydání živn. řádu z r. 1859, byla na těchto starších oprávněních provedena ex lege nějaká změna, byl by směl žádost st-lčinu o přiznání širšího rozsahu její radikované živnosti zamítnouti. —

Citace:

Č. 12962. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 777-778.