Č. 13000.

Pojišťovací právo: * Jistota za pojistné podle § 168 zákona o sociálním pojištění (č. 221/1924 Sb.) může býti stavebníkovi uložena i po skončení stavebních prací.
(Nález z 8. října 1937 č. 1097/35-4.)
Věc: Okr. nem. pojišťovna v Prešově proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě z 15. listopadu 1934 o jistotě za pojistné.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje.
Důvody: Okr. úřad v Sabinově doručil stěžující si pojišťovně 22. března 1933 svůj výměr z 16. března 1933, kterým udělil Ondřeji S. v Boškovanech stavební povolení ke stavbě obytné budovy a hospodářských budov, a oznámil jí zároveň jména stavebních živnostníků, kteří budou prováděti tyto stavby. Podáním došlým u jmenovaného úřadu 30. března 1933 požádala jej pojišťovna, aby podle § 168 zákona č. 221/1924 Sb. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. uložil stavebníkovi, aby poskytl jistotu za pojistné 410 Kč. Výměrem z 10. listopadu 1933 uložil pak okr. úřad v Sabinově Ondřeji S. jako stavebníkovi, aby do 15 dnů pod exekucí stěžující si pojišťovně poskytl jako záruku za pojistné 250 Kč za stavebního živnostníka Jana L. Na odvolání Ondřeje S. zem. úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím tento výměr zrušil z toho důvodu, že spisy je zjištěno, že Jan L. stavbu u Ondřeje S. zakončil již před doručením napadeného výměru a bylo mu také zaplaceno a podle § 168 zákona č. 221/1924 Sb. jistota může býti uložena stavebníkovi jen před skončením stavby.
Stížnost vytýkající tomuto rozhodnutí nezákonnost shledal nss důvodnou z těchto úvah:
Podle § 168 zákona č. 221/1924 Sb. jest úřad udělující povolení k provedení stavby povinen vyrozuměti o žádosti za ně nemocenskou pojišťovnu a uložiti stavebníkovi, aby před započetím stavebních prací poskytl přiměřenou jistotu za pojistné, bude-li toho pojišťovna v osmi dnech žádati a prokáže-li, že stavební živnostník, jenž bude stavbu prováděti, zůstal dlužen pojistné ústavu sociálně pojišťovacímu. Z tohoto zákonného ustanovení plyne, že předpoklady pro nárok pojišťovny na uložení přiměřené jistoty za pojistné jsou toliko dva, totiž formální, aby pojišťovna žádala o toto opatření do 8 dnů, kdy byla vyrozuměna o žádosti za povolení k provedení stavby, a meritorní, aby prokázala, že stavební živnostník, jenž bude stavbu prováděti, zůstal dlužen pojistné sociálně pojišťovacímu ústavu. Jiných předpokladů zákon pro řečené opatření nevyžaduje.
Uložení jistoty za pojistné stavebníkovi, v cit. paragrafu normované, zákon tu se zřetelem na dobu započetí, trvání a skončení stavebních prací časově nebo po jiné stránce vůbec nijak neobmezuje, takže jistota ta může mu býti uložena i po započetí stavebních prací, aniž je rozhodno, kdy výměr ukládající poskytnutí jistoty byl stavebníkovi doručen, jak nss vyslovil již v nálezu Boh. A 12292/36. Z cit. ustanovení nelze ani dovoditi, že by tuto jistotu bylo možno stavebníkovi uložiti snad jen před skončením stavby, neboť pro takovýto restriktivní výklad zmíněné zákonné ustanovení neposkytuje žádné opory.
Jak z důvodu nař. rozhodnutí plyne, vycházel však žal. úřad v nař. rozhodnutí z opačného právního názoru, vysloviv, že jistota podle § 168 zákona č. 221/1924 Sb. může býti uložena stavebníkovi jen před skončením stavby. Zjistiv pak, že stavební živnostník Jan L. stavbu pro stavebníka Ondřeje S. zakončil již před doručením výměru první stolice, ukládajícího mu poskytnutí jistoty, výměr ten zrušil. Ježto nař. rozhodnutí podle toho, co bylo shora uvedeno, spočívá na mylném právnímu názoru, který se příčí správnému výkladu § 168 cit. zákona, což stížnost právem vytýká, bylo zrušeno podle § 7 zákona o nss č. 164/1937 Sb.

Citace:

č. 13000. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 868-869.