Č. 13034.

Živnostenské právo: Jestliže byla ze společenstva, které v sobě zahrnuje různé živnosti, určitá živnostenská kategorie vyloučena a přivtělena jinému společenstvu, je toto společenstvo podle § 107 živn. řádu povinným pro živnostníky této kategorie.
(Nález z 29. října 1937 č. 5021/35-9.)
Věc: Město Mirovice proti rozh. zem. úřadu v Praze ze 7. června 1935 o členství v gremiu elektrotechniků v Plzni.
Výrok: Stížnost se zamítá.
Důvody: Okr. úřad v Písku sdělil stěžujícímu si městu výměrem z 18. července 1934 toto: Přípisem z 10. dubna 1933 vypovědělo město Mirovice členství co do své koncese elektrotechnické u Gremia elektrotechniků v Plzni počínajíc dnem 1. ledna 1934 a týmž dnem přistoupilo za člena k obchodnímu gremiu v Mirovicích. Město Mirovice má koncesi na živnost elektrotechnickou ze 6. listopadu 1925. Ježto obvod gremia elektrotechniků se podle jeho stanov vztahuje na politický okres písecký, není příslušnost jiného společenstva, zejména obchodního gremia v Mirovicích ničím odůvodněna. Vzhledem k tomu rozhoduje okr. úřad v Písku, že město Mirovice co do své koncese elektrotechnické je podle § 107 živn. řádu povinno býti členem Gremia elektrotechniků v Plzni.
Nař. rozhodnutím byl uvedený výměr potvrzen.
O stížnosti uvážil nss:
Živn. řád jedná v § 106 o trvání a zřizování společenstev a praví v § 107, že kdo v obvodu, kde je společenstvo, samostatně nebo jako pachtýř provozuje živnost, pro kterou společenstvo je zřízeno, stane se, jakmile se v živnost uváže, členem společenstva a je povinen plniti závazky s tím spojené. Německý autentický text počíná slovy »Wer in dem Bezirke einer solchen Genossenschaft...«, čímž navazuje zřejmě na ustanovení předcházejícího paragrafu o trvání a zřizování společenstev.
Podle § 111 odst. 2 živn. řádu mohou pak za předpokladů tam uvedených určité živnostenské kategorie býti ze společenstev, která v sobě pojímají různé živnosti, vyloučeny a jakožto samostatná společenstva zřízeny nebo k některému jinému již zřízenému společenstvu přivtěleny, ovšem za předpokladu, že jsou tu podmínky k dosažení účelů společenstevních. Bylo-li takovéto vyloučení určité živnostenské kategorie ze společenstva, které v sobě zahrnuje různé živnosti, provedeno a tato kategorie přivtělena jinému společenstvu, je toto společenstvo pak oním, u něhož nastává povinné členství podle § 107 živn. řádu pro každého živnostníka tohoto oboru.
V dnešním případě šlo o to, zda stěžující si město jako majitel elektrotechnické koncese jest oprávněno vystoupiti z členství u gremia elektrotechniků v Plzni a přistoupiti k jinému (smíšenému) společenstvu. Žal. úřad v pořadu instančním tuto možnost popřel a dovolávaje se § 107 živn. řádu, vycházel zřejmě z právního názoru, že je-li město členem povinného společenstva, nemůže samovolně toto členství změniti, a ze skutkového předpokladu, že gremium elektrotechniků v Plzni je pro stěžující si obec tímto povinným společenstvem.
Jak ze správních spisů plyne, byla rozhodnutím zem. správy politické v Praze z 13. ledna 1928 působnost zmíněného gremia určena pro různé okresy, mezi jiným též pro okres písecký, a byli majitelé elektrotechnických koncesí v těchto obvodech vyloučeni ze svazků dosavadních společenstev a přiděleni ke gremiu elektrotechniků v Plzni podle § 111 odst. 2 živn. řádu. Stížnost tuto skutečnost nepopírá a uznává sama, že stěžující si město jako majitelka elektrotechnické koncese bylo přiděleno k uvedenému gremiu, má však zato, že ono přidělení se stalo způsobem nezákonným, poněvadž chyběly předpoklady § 111 odst. 2 živn. řádu. Žal. úřad na obdobnou námitku odvolání ovšem výslovně nereagoval,, avšak v tom nemohl nss shledati podstatnou vadu řízení, neboť je zřejmo, že tak učinil zřejmě proto, že otázka, zda původní přikázání odpovídalo zákonu, v tomto řízení vůbec již nemohla býti uvedena na přetřes, když původní rozhodnutí, nebyvší st-lkou bráno v odpor, vešlo vůči ní v moc práva, takže právní stav jím vytvořený mohl a musil tvořiti podklad pro rozhodování i v tomto sporu. Má-li snad stížnost zato, že původní přidělení stěžujícího si města ke gremiu v Plzni pro jeho nezákonnost vůbec nemůže jeviti žádné účinky, je na omylu, neboť podle stálé judikatury nss může i nezákonné rozhodnutí, nebyvší včas bráno v odpor, vejíti v moc práva a nabýti způsobilosti, aby na něm bylo dále budováno. V tomto sporu pak není již místa, aby se nss námitkami stížnosti zabýval a původní přidělení co do jeho zákonitosti přezkoumával.

Citace:

č. 13034. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 949-951.