Č. 12990.

Policejní věci: Otázku, zda individuální příkaz vydaný na základě čl. 3 odst. 1 zákona č. 125/1927 Sb. je ve diodě se zákonem či ne, nelze řešiti v trestním řízení, zavedeném pro nedbání tohoto příkazu, nýbrž jen na základě opravného prostředku podaného proti onomu příkazu jeho adresátem.
(Nález z 2. října 1937 č. 14339/37.)
Věc: Theodor H. v Sinevíru proti rozh. zem. úřadu v Užhorodě z r. 1934 o přestupku čl. 3 odst 1 zákona č. 125/1927 Sb.
Výrok: Stížnost se zamítá.
Důvody: Rozsudkem z 5. září 1933 okr. úřad ve Volovém uznal st-le vinným přestupkem čl. 3 odst. 1 org. zákona č. 125/1927 Sb., jehož se dopustil tím, že přes výslovný zákaz okr. úřadu ve Volovém vykonával dále kněžské funkce a bohoslužebné obřady jako pravoslavný duchovní, aniž si opatřil povolení, resp. ustanovovací dekret od eparchiální správy v Mukačevě, a odsoudil jej podle cit. zákona k pokutě 300 Kč, v případě nedobytnosti k 3dennímu uzamčení.
Nař. rozhodnutím byl uvedený rozsudek potvrzen.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí nss uvážil:
První stolice uznala st-le vinným přestupkem čl. 3 odst. 1 org. zákona č. 125/1927 Sb., poněvadž nedbal zákazu daného mu v základě téhož ustanovení okr. úřadem ve Volovém. V odvolání st-l brojil proti tomuto trestnímu rozsudku jediné námitkou, že uvedený zákaz okr. úřadu byl nezákonný. Nař. rozhodnutím žal. úřad potvrdil trestní nález první stolice s odůvodněním, že skutková podstata přestupku st-li za vinu kladeného je prokázána a vývody odvolání jsou pro otázku trestnosti nerozhodny. Projevil tedy žal. úřad jasně názor, že skutková podstata přestupku je splněna již tím, že st-l nedbal zákazu daného mu okr. úřadem a že okolnost, je-li zákaz ten po právu či ne, je pro posouzení trestnosti jeho nedbání nerozhodná. Stížnost proti tomu — dovozujíc obšírně nezákonnost zákazu daného st-li — namítá, že nezákonný zákaz nemůže býti podkladem trestního odsouzení pro jeho přestoupení. Tato námitka je bezdůvodná.
Čl. 3 odst. 1 org. zákona prohlašuje docela všeobecně za trestné všeliké nedbání příkazů a zákazů, jež politické úřady vydaly za účely uvedenými v čl. 2. Skutková podstata je splněna tedy již tím, že byl politickým úřadem vydán příkaz nebo zákaz podle čl. 3 org. zákona a že adresát ho neuposlechl, resp. nedbal. Je-li konkrétní příkaz nebo zákaz, vydaný straně zákonný či nezákonný, nelze řešiti v řízení trestním, nýbrž pouze na základě opravného prostředku podaného adresátem proti onomu příkazu. Jediné příkaz stižený absolutním zmatkem nemohl by býti podkladem rozsudku; že by v daném případě o takový zákaz zmatečný šlo, stížnost ani netvrdí, a nss neshledal. Pouhá nezákonnost, tvrzená st-lem, neodnímá mu povahy správního aktu pro stranu závazného a nevylučuje, aby adresát byl trestán dle čl. 3 odst. 1 org. zákona pro jeho nedbání.

Citace:

č. 12990. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 847-848.