Č. 13048.
Policejní věci: Podle zák. čl. 14:1914 není vydavatel periodického listu, který oznámil úřadu, že se vzdává vydavatelství tohoto listu, povolán hlásiti úřadu nového vydavatele.
(Nález z 6. listopadu 1937 č. 15261/37.) Věc: Olexa B. v Mukačevě proti rozh. zem. úřadu v Užhorodě z 2. října 1934 o oznámení o vydávání časopisu.
Výrok: Stížnost se zamítá.
Důvody: St-l, vydavatel a odpovědný redaktor časopisu »Pracujuča Moloď« v Mukačevě, podáním ze 14. srpna 1934 oznámil policejnímu ředitelství v Užhorodě, že se vzdává vydavatelství a odpovědného redaktorství časopisu »Pracujuča Moloď« a ustanovuje za sebe nástupce Jurka H., dělníka v Mukačevě, Internátská 12.
Policejní ředitelství v Užhorodě výměrem z 31. srpna 1934 vzalo toto oznámení na vědomí podle ustanovení § 19 zák. čl. 14: 1914, pokud obsahovalo vzdání se vydavatelství a odpovědného redaktorství řečeného časopisu, nevzalo však na vědomí oznámení, že podatel ustanovuje nástupcem Jurku H., dělníka v Mukačevě, Internátská 12.
Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí žal. úřad nař. rozhodnutím jednak odmítl jako nepřípustné, jednak zamítl jako bezdůvodné z těchto důvodů: Policejní ředitelství v Užhorodě vzalo na vědomí prohlášení Olexy B., že se dnem 14. srpna 1934 vzdal vydavatelství a odpovědného redaktorství časopisu »Pracujuča Moloď«, čímž tedy petitu podání v tomto směru vyhovělo, takže odvolání proti tomu je nepřípustné. Policejní ředitelství nemohlo však přihlížeti k dalšímu obsahu podání, kterým jako vydavatel a odpovědný redaktor časopisu »Pracujuča Moloď« ustanoven byl Jurka H., a nemohlo proto oznámení v tomto směru vžiti na vědomí, ježto odporuje zákonu. Podle ustanovení § 16 zák. čl. 14: 1914 je totiž povinen ten, kdo hodlá periodický list vydávati, oznámiti úřadu své vlastní jméno a byt, ovšem kromě ostatních, tam blíže určených náležitostí. Ukládá tedy tuto povinnost vydavateli a nemůže ji proto vykonávati za něho osoba jiná, která vydavatelem časopisu nebude. Vyplývá to zřetelně ze znění zákona (»Vydavatel je povinen ... ohlásiti písemně úřadu 1) své jméno a byt;...«), jež ani jiného výkladu nepřipouští. Ježto vydavatelem zmíněného časopisu měl býti nadále Jurko H., byl proto jediné on sám oprávněn a povinen učiniti úřadu písemné oznámení podle § 16 cit. zákona a nikoli Olexa B., když — jak se to ze spisů podává — nebyl k tomu Jurkou H. písemnou neb ústní plnou mocí před úřadem do protokolu danou vůbec zmocněn.
Ve stížnosti na toto rozhodnutí u nss podané se vytýká, že rozhodnutí to se příčí zákonu. St-l dovozuje, že změny nastalé v poměrech časopisu má podle posledního odstavce § 16 zákona o tisku (zák. čl. 14: 1914) oznámiti vydavatel, t. j. osoba, která jest jako vydavatel dosud u úřadu hlášena, kdežto nový vydavatel může prý činiti oznámení teprve tehdy, když úřad již vzal na vědomí ohlášení změny vydavatele. St-l namítá, že úřad měl ho vyzvati, aby předložil prohlášení nového vydavatele, že hodlá pokračovati ve vydávání řečeného časopisu, a potom měl prý vyzvati nového vydavatele, aby oznámil svoje data ve smyslu § 16 cit. zákona. Těmto vývodům stížnosti nemohl nss přisvědčiti.
Předpis § 16 zákona o tisku (zák. čl. 14: 1914) stanoví, že změny v údajích v tomto předpise uvedených má úřadu oznámiti vydavatel periodického listu. Z toho plyne, že tuto povinnost a toto právo má vydavatel jenom potud, pokud je vydavatelem, a jenom o oněch změnách, které nastaly v době jeho vydavatelství.
Právo vydávati periodický list je právem ryze osobním, které zaniká tím, že vydavatel oznámí úřadu, že se vydavatelství vzdává. Již tím, že st-l oznámil úřadu, že se dnem 14. srpna 1934 vzdává vydavatelství časopisu »Pracujuča Molod«, přestal býti vydavatelem a tím zanikla jeho povinnost a jeho právo hlásiti úřadu další změny v poměrech tohoto periodického listu. Nebyl tedy ani povinen, ani oprávněn oznamovati úřadu údaje týkající se nového vydavatele, tím méně »stanoviti za sebe zástupce«, jak uvedl st-l ve svém oznámení ze 14. srpna 1934 a jak opakuje ve stížnosti.
Oznámení, že chce býti vydavatelem, musí a může učiniti jediné nový vydavatel sám, neboť tímto projevem přejímá vůči úřadu povinnosti a závazky stanovené zákonem o tisku (zák. čl. 14: 1914). Tyto závazky nemůže pro něho založiti projev nezmocněné osoby jiné. Nový vydavatel nezmocnil st-le, aby za něho učinil oznámení úřadu, a proto st-l nebyl k tomuto oznámení oprávněn. V důsledku toho nebyl úřad povinen vžiti na vědomí st-lovo podání, kterým oznámil úřadu jméno a byt nového vydavatele.
Když tedy úřad toto st-lovo oznámení nevzal na vědomí, neporušil tím žádné subjektivní právo st-lovo. Úřad nebyl ani povinen vyzvati ho, aby předložil prohlášení nového vydavatele, že hodlá pokračovat) ve vydávání řečeného periodického listu, když st-l ani sám netvrdil že učinil oznámení jako zástupce nového vydatele, nýbrž uvedl výslovně, že ho ustanovuje za svého nástupce, k čemuž ovšem — jak bylo shora uvedeno — neměl práva.
Citace:
Č. 13048. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 977-979.