Č. 13025.

Samospráva obecní. — Spořitelny. — Řízení správní: I. Strana má procesní nárok, aby odvolací stolice přezkoumala zmatečný akt, jen tehdy, když podá proti tomuto aktu včas odvolání. — II. * členové ředitelství městské spořitelny jsou vyloučeni podle § 5 odst. 2 zákona č. 76/1919 Sb. z účasti na jednání a usnášení obec. zastupitelstva o uzavření výpůjčky obce u městské spořitelny.
(Nález z 22. října 1937 č. 5124/35.)

Prejudikatura: ad I. Boh. A 5036/25, 7081/28, 10748/33.
Věc: Karel P. v Unhošti proti rozh. zem. výboru v Praze z 19. června 1935 o stavbě školní budovy v Unhošti.
Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud je jeho předmětem usnesení městského zastupitelstva v Unhošti z 25. června 1934, se zrušuje. Jinak se stížnost zamítá. Důvody: Městské zastupitelstvo v Unhošti, jednajíc ve schůzi 25. června 1934 o bodu IV. pořadu (»Návrh, aby byla provedena stavba nové školní budovy podle vyhlášeného povšechného plánu a rozpočtu, obsahujícího též návrh výpůjčky 620000 Kč z kmenového jmění, užití účelových fondů v částce 206000 Kč a návrh hypotekární výpůjčky 335000 Kč u městské spořitelny v Unhošti«), usneslo se postaviti školu, zakoupiti k tomu cíli pozemky od rodiny U. a v rámci úhrady celkového nákladu 1161000 Kč kromě jiného i uzavříti hypotekární zápůjčku u městské spořitelny v Unhošti v částce 335000 Kč za podmínek uvedených v přečteném dluhopise. Z tohoto usnesení, jakož i z usnesení městského zastupitelstva z 21. prosince 1933, jímž byla městská rada zmocněna zakoupiti od rodiny U. potřebný pozemek ke stavbě školy, odvolali se poplatníci v Unhošti a mezi nimi i dnešní st-l Karel P.
Podle výměru zem. úřadu v Praze z 19. června 1935 zem. výbor v Praze ve schůzi 19. června 1935 v postupu instančním odmítl odvolání do usnesení městského zastupitelstva z 21. prosince 1933 pro opožděnost, pokud pak obsahovalo i stížnost dozorčí, proto, že st-lé nemají právního .nároku na výkon dozorčího práva, a odvolání do usnesení z 25. června 1934 zamítl jako bezdůvodné. Námitku, že přítomnost členů městského zastupitelstva, kteří jsou zároveň členy ředitelství a tudíž zákonnými zástupci městské spořitelny v Unhošti, způsobila podjatost ve smyslu § 5 zákona č. 76/1919 Sb. a tudíž vadnost usnesení městského zastupitelstva, neshledal důvodnou proto, že, třebas ustanovení 2. odst. § 5 cit. zákona platilo i na zákonné zástupce spořitelny, není tu podjatosti ve smyslu cit. § 5, ježto neběželo o zvláštní osobní zájem jejich nebo korporace jimi zastupované, t. j. o zvláštní osobní zájem, spočívající na snaze docíliti majetkových výhod pro ně, resp. spořitelnu, .neboť v daném případě spořitelna neměla úmyslu, který normálně při poskytování zápůjčky sleduje, aby totiž na kreditu vyzískala. Žal. úřad podrobně tento svůj závěr odůvodnil. V dalším se zabýval námitkami brojícími proti výběru staveniště a výši stavebního nákladu a vyslovil, že pro nedostatek námitky nemá příčiny věcně se zabývati otázkou použití účelových fondů obecních na stavbu školy, že ostatně o tom rozhoduje bezprostřední úřad dohlédací podle § 21 ob. fin. nov. k návrhu obce, a že poplatníci nemají nároku na zahájení a provedení řízení za účelem stíhání obecních funkcionářů pro škodu obci způsobenou. Do tohoto rozhodnutí stěžuje si k nss Karel P.
O stížnosti té uvážil nss takto:
Nař. rozhodnutím odmítl žal. úřad st-lovo odvolání do usnesení městského zastupitelstva z 21. prosince 1933 pro opožděnost, a pokud obsahovalo i stížnost dozorčí, proto, že st-l na výkon práva dozorčího nemá nároku. Proti výroku žal. úřadu o dozorčí stížnosti st-l námitek neformuluje (§ 18 zákona o ss č. 36/1876 ř. z.). Námitky, jež stížnost vznáší v meritu, jdou mimo.
Proti výroku, jímž žal. úřad odmítl jako opožděné odvolání do usnesení městského zastupitelstva z 21. prosince 1933, namítá stížnost, že usnesení to je zmatečné. Tím chce patrně říci, že odvolací úřad byl povinen rozhodnouti věcně o zmatečnosti aktu, třeba byl vzat v odpor odvoláním opožděně podaným. Avšak strana má procesní nárok, aby odvolací stolice i takový akt přezkoumala, jen tehdy, podá-li odvolání ve lhůtě odvolací (Boh. A 5036/25, 7081/28, 10748/33 a j.). Je proto uvedená stížná námitka bezdůvodná.
Broje proti nař. rozhodnutí, pokud jeho předmětem jest usnesení městského zastupitelstva z 25. června 1934, namítá st-l především, že usnesení to je v rozporu s ustanovením § 5 zákona č. 76/1919 Sb., ježto se jednání a hlasování o kontrahování hypotekární zápůjčky obce u městské spořitelny v Unhošti zúčastnili členové obec. zastupitelstva, kteří jsou zákonnými zástupci této spořitelny.
Paragraf 5 zákona č. 76/1919 Sb. vylučuje v prvém odstavci z účasti na jednání a usnášení zastupitelských sborů jejich členy, jde-li o zvláštní zájem jejich neb osob jimi blízko stojících. V druhém odstavci pak vylučuje členy těchto sborů, kteří jsou v určitém právním poměru k osobám nebo korporacím, o jejichž zvláštní zájem jde. Mezi stranami není sporu o tom, že se jednání a hlasování o bodu IV. pořadu zúčastnili i členové městského zastupitelstva, kteří jsou členy ředitelství městské spořitelny v Unhošti, že členy ředitelství této spořitelny počítati je k zákonným zástupcům v odst. 2 cit. § 5 uvedeným, i že v rámci bodu IV. pořadu jednání městského zastupitelstva běželo o kontrahování hypotekární zápůjčky obce u městské spořitelny v Unhošti. Na sporu je toliko otázka, šlo-li v daném případě o zvláštní osobní zájem spořitelny. Žal. úřad má zato, že takový zájem byl by tu jediné tehdy, kdyby běželo o snahu docíliti nějakých majetkových výhod pro spořitelnu , a tvrdí, že v daném případě takové snahy tu nebylo. Názoru žal. úřadu nemohl soud přisvědčiti. Zákon v cit. § 5 zvláštním zájmem rozumí zvláštní zájem individuální, který přesahuje objektivní zájem obce nebo je s ním v rozporu (Boh. A 12924/37). Zájem takový je dán již samou skutečností, že obec má vstoupiti v obligační poměr ke spořitelně jako dlužnice ujednáním hypotekární zápůjčky na základě dluhopisu, jenž je podle své právní povahy základem povinností obce a práv věřitele, které přesahují objektivní zájem obce, resp. mohou býti s ním v rozporu. Nerozhodné je při tom, lze-li ústavu zápůjčku povolujícímu imputovati při povolování zápůjčky snahu po nějakém majetkovém prospěchu, či ne. Proto okolnost, že spořitelna v konkrétním případě, povolujíc obci hypotekární zápůjčku, nesledovala účelu výdělečného, je právně nerozhodná.
Jednáním, jemuž člen obec. zastupitelstva podle § 5 cit. zákona podjatý nesmí býti přítomen, ani se nesmí hlasování zúčastniti, rozumí se veškeré jednání a hlasování, které se koná pod tím kterým bodem programu (srov. Boh. A 11710/35). O kontrahování zápůjčky obecní u městské spořitelny v Unhošti bylo jednáno a hlasováno ve schůzi městského zastupitelstva 25. června 1934 pod IV. bodem programu, který — jak v ději shora reprodukovaném uvedeno — obsahoval nárok na stavbu školy a koupi nemovitostí k ní potřebných a v rámci úhrady nákladů s touto stavbou spojených i návrh na uzavření hypotekární zápůjčky u městské spořitelny v Unhošti. Ale pak usnesení městského zastupitelstva o tomto bodu programu jako o nedílném celku odporuje zákonu, a má účast členů městského zastupitelstva, kteří byli zároveň členy ředitelství městské spořitelny v Unhošti, na jednání a hlasování za následek vadnost celého jednotného usnesení. Bylo proto nař. rozhodnutí, pokud jeho předmětem jest usnesení městského zastupitelstva z 25. června 1935, zrušiti podle § 7 zákona o nss č. 164/1937 Sb. —

Citace:

č. 13025. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 931-934.