Čís. 1156.»Spoluzlodějem« (§ 174 11. a) tr. zák.) jest pouze osoba, jež, vědouc, že jde o krádež, při činu spolupůsobí.(Rozh. ze dne 12. března 1923, Kr II 98/22.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného Josefa H-a do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 3. prosince 1921, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171 a 174 II a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek a uznal obžalovaného vinným pouze přestupkem krádeže dle §u 460 tr. zák.Důvody:Soud nalézací zjistil, že stěžovatel ve společnosti spoluobžalovaného Františka S-a odcizil 3 stromy v ceně 150 Kč. Odsoudil pak stěžovatele pro zločin krádeže dle §§ 171 a 174 II. a) tr. zák., ačkoliv spoluobžalovaného S-a z obžaloby sprostil. Zmateční stížností, dovozující provedením důvodu zmatku §u 281 čís. 10 tr. ř., že obžalovaný Josef H. při správném použití zákona neměl býti uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 174 II. a) tr. zák., nýbrž jen přestupkem krádeže dle §u 460 tr. zák., dlužno přiznati oprávněnost. Neboť zločinná kvalifikace spočívá v tomto případě dle rozsudku prvního soudu jen v tom, že prý spáchal stěžovatel krádež ve společnosti Františka S. Než § 174 II. a) tr. zák. předpokládá spáchání krádeže ve společnosti spoluzloděje. »Spoluzlodějem« jest však již dle gramatického výkladu jen osoba, která, vědouc, že jde o krádež, při činu spolupůsobí. Jelikož František S. týmž rozsudkem sproštěn byl z obžaloby pro týž zločin zjištěním, že spolupůsobil při kácení a odvezení stromu, pro jichž krádež Josef H. byl odsouzen, nevěda, že účastní se jednání zlodějského, padla tím i u Josefa H-a jediná okolnost, o niž opírá se zločinná kvalifikace krádeže. Jest proto jeho odsouzení pro zločin krádeže právně pochybeným. Oprávněné zmateční stížnosti bylo proto vyhověti a, ježto není závady, by soud zrušovací skutečnost, že obžalovaný nespáchal krádež »ve společnosti«, na základě spisů sám nezjistil, bylo hned uznati ve věci samé.