Čís. 10139.

Předmět podniku, opověděný k zápisu do obchodního rejstříku, musí býti v plném souladu se skutečností a se živnostenským oprávněním. Soulad ten jest vykázati rejstříkovému soudu živnostenským listem (koncesí).
(Rozh. ze dne 12. září 1930, R I 650/30.) Rejstříkový soud nevyhověl návrhu společnosti s r. o., by bylo upuštěno od předložení průkazu živnostenského oprávnění k zápisu firmy do rejstříku. Důvody: Společnost pro předmět podniku (pro výdělkovou činnost) musí míti živnostenské oprávnění, podle zásady pravdivosti zápisů do obchodního rejstříku musí býti předmět podniku v úplném souladu se skutečností a se živnostenským oprávněním. Soulad ten jest rejstříkovému soudu vykázati, a to živnostenským listem (koncesí). Jde-li o koncesovanou společnost, jest prokázati koncesi již před registrací společnosti. Rozh. nejv. soudu čís. 3862 sb., § 3 min. nař. čís. 89/1906 ř. z. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: V zájmu důvěry v obchodní rejstřík jest po rozumu čl. 15 a násl. obch. zák. třeba, by i zápis do obchodního rejstříku, týkající se. předmětu podniku a jeho rozsahu, odpovídal pravdě, čemuž by ovšem nebylo tak, kdyby stěžovatelka neprovozovala a nebyla podle předpisů živnostenského řádu oprávněna provozovati živnost v tom rozsahu, jak jest v obchodním rejstříku vyznačeno. Předmět závodu musí býti v souhlasu s předmětem podnikání opovězeným živnostenskému úřadu a musí opověď i v tomto směru odpovídati zásadě pravdivosti ovládající obchodní rejstřík. Právem proto žádal rejstříkový soud, by byl prokázán souhlas opovězeného předmětu podniku s opovědí u živnostenského úřadu, a nevyhověl žádosti stěžovatelky, by byla sproštěna povinnosti předložiti průkaz živnostenského oprávnění k činnosti, která podle zápisu rejstříkového jest předmětem podniku.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usneseni soudu rejstříkového, není ve zřejmém rozporu ani se zákonem ani se spisy a není ani stiženo zmatečností. Dovolací stížnost není tudíž v § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. opodstatněna. (Srov. rozhodnutí n. s. čís. 3862 sb. n. s., jež řeší případ zcela obdobný.) Dodati jest ještě, že nejde o otázku, čeho třeba ke vzniku společnosti s ručením obmezeným (§ 2 zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák.), pokud se týče co jest podmínkou jejího zápisu (io obchodního rejstříku (§ 3 téhož zákona), nýbrž o to, by se předmět podniku, který má býti podle společenské smlouvy provozován, kryl s provozem živnosti, kterou jest opověděti živnostenskému úřadu a na kterou byl vydán živnostenský list. Na rejstříkovém soudě jest, aby i v tomto směru dbal pravdivosti rejstříkového zápisu.

Citace:

č. 948. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 438-439.