Čís. 778.

Povolání k vojsku v době mobilisace jest neodvratitelnou překážkou ve smyslu § 427 tr. ř., stalo-li se krátce před tím, nežli povolaný se měl dostaviti k soudu.
(Rozh. ze dne 21. března 1922, Kr I 235/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání námitkám obžalovaného do rozsudku zemského· trestního jakožto nalézacího soudu v Praze ze dne 2. listopadu 1921, jímž byl obžalovaný uznán vinným přestupkem nedokonané krádeže dle §§ 8, 171, 460 tr. zák. a vrátil věc soudu nalézacímu, by nařídil nové hlavní líčení.
Důvody:
Obžalovaný připouští, že mu obsílka ku hlavnímu přelíčení, které se proti němu dne 2. listopadu 1921 konati mělo, byla doručena v čas. Z doručovacího lístku vychází na jevo, že se tak stalo dne 13. října 1921. V námitkách proti rozsudku uvádí obžalovaný, že se ku hlavnímu líčení dostaviti nemohl, ježto v den líčení následkem prohlášení mobilisace konal činnou službu vojenskou u 28. pěšího pluku v Praze a že to též doporučeným dopisem zemskému trestnímu soudu oznámil. Dopis ten u spisů není a, zda vůbec zaslán byl, zjištěno nebylo. Oproti tomu však přípisem velitelství náhradního praporu Čsl. pěšího pluku čís. 28 zjištěno, že obžalovaný byl u pluku dne 28. října 1921 presentován a dne 12. listopadu 1921 demobilisován. Že povolání k vojsku v době vyhlášené mobilisace jest nezvratnou překážkou ve smyslu § 427 tr. ř., jest očividně, neboť nehledě k tomu, že předvolání osob v činné službě k soudním výslechům a líčením řídí se zvláštními předpisy, obžalovaný, jenž byl teprve 28: října 1921 presentován, by vzhledem k mobilisaci si byl zajisté nebyl mohl vymoci dovolenou ku dni 2. listopadu 1921.

Citace:

č. 778. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 175-176.