Čís. 16959.

Soudu povolujícímu exekuci na nemovitost nepřísluší zkoumati, zda se knihovně zapsaný zákaz zcizení a zatížení stal právem podle § 364 c) obč. zák., či nikoliv. Tu otázku je řešiti jen v sporném řízení.
(Rozh. ze dne 1. června 1938, R II 151/38.)
Srov. rozh. č. 11459 Sb. n. s.
Vymáhající věřitelka navrhla k vymožení své vykonatelné pohledávky povolení exekuce vnucenou dražbou nemovitostí připsaných povinnému do vlastnictví ve vložce č. 631 pozemkové knihy v Z., přes to, že na ideální polovici uvedených nemovitostí byl zapsán smluvní zákaz zcizení a zatížení ve prospěch Jana a Berty S-ových, jejichž souhlas nebyl prokázán. Soud prvé stolice povolil exekuci podle návrhu. Rekursní soud zamítl k rekursu Jana a Berty S-ových návrh vymáhající věřitelky co do ideální polovice dotčených nemovitostí.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhající věřitelky.
Důvody:
Rekursní soud správně dovodil, že smluvní zákaz zcizení a zatížení nemovitosti založený mezí osobami uvedenými v druhé větě § 364 c) obč. zák. brání nejen dobrovolnému, ale i exekučnímu zatížení a zcizení.
Bez významu je, má-li rekursní soud za to, že vyhovění návrhu stěžovatelčinu na povolení exekuce vnucenou dražbou byla na překážku okolnost, že stěžovatelka ve svém návrhu ani netvrdila, že smluvci onen zákaz sjednávající nebyli v příbuzenském poměru uvedeném v dotčeném zákon. ustanovení a že došlo tudíž ke knihovnímu zápisu onoho zákazu proti zákonu, takže následkem toho musel prý exekuční soud vycházeti ze stanoviska, že zápis byl právem povolen a že proto měl stěžovatelčin návrh na povolení vnucené dražby zamítnouti. Pro povolení exekuce je jediné rozhodující obsah exekučního návrhu s přílohami a stav pozemkové knihy. Jen na tom základě může soudce posouditi, zda je navržená exekuce přípustná. Otázkou, zdali se knihovní zápis zákazu zcizení a zatížení se zřetelem na § 364 c) obč. zák. stal po právu čili nic, nenáleží se zabývati soudu povolujícímu exekuci a mohla by věcná správnost tohoto zápisu býti řešena jedině v řízení sporném. Když tedy v knize pozemkové bylo na nemovitostech dlužníkových shora uvedeném omezení v době návrhu na exekuci zapsáno, nemohla býti povolena, byť by stěžovatelka v návrhu svém tvrdila, — jak to také dovolací rekurs uplatňuje, — nebo dokonce i byla osvědčila, že z dotčeného knihovního zápisu oprávnění manželé S-ovi nenáležejí ve skutečnosti v okruh osob uvedených v druhé větě § 364 c) obč. zák.

Citace:

č. 16959. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 804-805.