Čís. 16615.

Byla-li peněžitá částka, složená podle § 1425 obč. zák. pro pozůstalost k pozůstalostnímu soudu, exekučně zabavena několika věřiteli, jest na pozůstalostním soudě, aby pod následky zmatečnosti rozhodnutí o vydáni deposita postoupil depositum exekučnímu soudu (čl. 18 uvoz. zák. k j. n., § 44 j. n., §§ 51, 307, 329 ex. ř.), a bylo-li v příčině složené částky povoleno věřiteli pozůstalosti oddělení jmění (§ 812 obč. zák.), aby to exekučnímu soudu oznámil.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1938, R I 1464/37.)
Srov. rozh. č. 6702 Sb. n. s.
Vymáhající věřitelé Stanislav N. a Alois V. navrhli u pozůstalostního soudu realisaci exekuce, vedené prvým z nich k vymožení jeho pohledávky 60 000 Kč s přísl., vydáním příslušné částky z vkladního listu Městské spořitelny p-ské, fol. 88393, znějící na vklad 90 000 Kč, a druhým k vymožení jeho pohledávky 4 500 Kč s přísl., vydáním příslušné částky ze shora uvedeného vkladního listu, jakož i z vkladní knížky Ž-ské banky, fol. 207862, znějící na vklad 18 991 Kč. Pozůstalostní soud zamítl uvedené návrhy vymáhajících věřitelů v podstatě proto, že k návrhu Petra K. bylo pro jeho pohledávku 67 800 Kč s přísl., za projednání pozůstalosti po Anežce W. povoleno oddělení pozůstalostního jmění, záležejícího mimo jiné i z uvedeného vkladního listu Městské spořitelny p-ské a z vkladní knížky Ž. banky, od jmění přihlášeného zákonného dědice Bohumila N., že se tudíž uspokojení vymáhajících věřitelů Stanislava N. a Aloise V. z tohoto odděleného jmění pozůstalostního může státi jen za souhlasu věřitele Petra K. Rekursní soud uložil pozůstalostnímu soudu, aby po právní moci zrušujícího usnesení dále jednal o uvedených návrzích.
Nejvyšší soud zrušil z podnětu dovolacího rekursu Petra K. usnesení nižších soudů jako zmatečná a odmítl návrhy dotčených vymáhajících věřitelů.
Důvody:
V souzené věci jest pozůstalostní soud jednak soudem podle § 1425 obč. zák., jednak poddlužníkem v exekučním řízení, na němž žádá vydání deposita do výše 24 000 Kč berní úřad v K., co do vkladního listu Městské spořitelny p-ské, fol. 88393, znějícího na vklad 90 000 Kč, Stanislav N., co do celého deposita Alois V. a kromě toho byl celý deposit exekučně zabaven pro pohledávku Aloise V. v částce 4 500 Kč s přísl. a Stanislava N. pro pohledávku 60 000 Kč s přísl. Z toho je zřejmé, že prvý soud nemůže jako nesporný soud rozhodovati o uvedených sporných nárocích, a že jest již z úřední moci povinen postoupiti depositum exekučnímu soudu (čl. 18 uvoz. zák. k j. n. § 44 j. n. a §§ 51, 307 a 329 ex. ř., srov. též rozh. č. 6702, Sb. n. s.). Na prvém soudě bude, aby zároveň s postoupením deposita exekučnímu soudu oznámil, že bylo v příčině tohoto jmění patřícího do pozůstalosti po Anežce W. povoleno oddělení jmění (separatio bonorum) podle § 812 obč. zák. Petru K. pro jeho pohledávku 67 000 Kč s přísl. Ježto prvý soud jednal o návrhu Stanislava N. a Aloise V. na rozdělení deposita, překročil meze své působnosti jako nesporný soud a byla napadená usnesení obou nižších soudů zrušena jako zmatečná (§§ 41, odst. 2, písm. d), 43, odst. 2, zák. č. 100/1931 Sb. z. a n.).

Citace:

č. 16615. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 41-42.