Čís. 16956.

Tříletá lhůta stanovená pro přednostní právo převodního poplatku se podle § 14 nař. min. fin. z 3. května 1850, č. 181 ř. z. nepřerušuje ani přihláškou k dražbě a k rozvrhu, ani přikázáním pohledávky v rozvrhovém usnesení. Uplynula-li zákonná lhůta pro přednostní pořadí uvedeného poplatku v době opětné dražby (§ 154 ex. ř.), nelze jej přikázati v přednostním pořadí.
(Rozh. ze dne 1. června 1938, R I 238/38.)
Srov. rozh. č. 4858 Sb. n. s.
Exekuční soud rozvrhuje nejvyšší podání za nemovitost exekučně prodanou při opětné dražbě, nepřikázal Československému státu přihlášený převodní poplatek v přednostním pořadí, kdežto rekursní soud jej přikázal v uvedeném pořadí.
Nejvyšší soud obnovil v té příčině usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
Převodní poplatek 9 699 Kč s úroky z prodlení se týká převodu nemovitosti Antonínem a Josefou S. na Ferdinanda a Terezii D. kupní smlouvou ze dne 11. března 1932. Tříletá lhůta pro promlčení jeho předností začla tu plynouti od 31. dne po doručení platebního rozkazu. Platební rozkaz byl podle potvrzení berního úřadu na předložených opisech doručen povinným Ferdinandu a Terezii D. dne 7. listopadu 1932. Tříletá promlčecí lhůta se tudíž počla dnem 8. prosince 1932 a byla přerušena knihovním záznamem zástavního práva pro uvedený poplatek dne 4. srpna 1933 pod pol. C 85, od kterého dne počala plynouti nová tříletá promlčecí lhůta. Lhůta ta se skončila dnem 3. srpna 1936. Uplynutím řečené lhůty pozbyl poplatek svého přednostního práva, ježto zahájení vnucené správy k jeho vymožení bylo knihovně poznamenáno teprve dne 24. října 1936, tudíž teprve po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Názor rekursního soudu, že tato lhůta byla přerušena tím, že poplatek byl Československému státu při první dražbě, konané dne 4. prosince 1933, přikázán v přednostním pořadí, nemá v zákoně opory, neboť podle § 154, odst. 2, ex. ř. pozbyla první dražba (a tím i rozvrh podle jejího výsledku) pravoplatným povolením opětné dražby své účinnosti a věc se má tak, jakoby původní dražby nebylo, a přihláška k dražbě a k rozvrhu a k přikázání pohledávky v rozvrhovém usnesení nejsou kroky k vymáhání pohledávky (rozh. č. 4858 Sb. n. s., Gl. U. č. 1964 z roku 1902). Dotčený poplatek přikázal tedy rekursní soud Československému státu neprávem v přednostním pořadí.

Citace:

č. 16956. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 799-800.