Čís. 17133.

Společenská smlouva (§§ 1175 a násl. obč. zák.) o provozu nedovolených hracích automatů, u nichž výhra nebo prohra závisí výhradně nebo převážně na náhodě, příčí se zákonnému zákazu, a je proto nicotná. Z takovéto smlouvy nelze požadovati ani vráceni toho, co bylo plněno k uskutečněni provozu hracích automatů, ani náhradu škody pro nesplní oné smlouvy.
(Rozh. ze dne 7. prosince 1938, Rv I 1862/38.)
Srov. rozh. č. 4712, 3414 Sb. n. s.
Dne 20. dubna 1932, 3. července 1933 a 29. ledna 1934 uzavřel žalobce s žalovanými společenské smlouvy, jejímž předmětem byl provoz t. řeč. hracích automatů. Žalobu, kterou se žalobce na žalovaných domáhal zaplacení 252800 Kč s přísl., soud prvé stolice zamítl. Důvody: Jak je ze žaloby zřejmé, pramení všechny zažalované nároky z ujednání směřujících k provozu hracích automatů. Je to žalobcův nárok na vrácení toho, co do společností vložil v penězích nebo v automatech, dále co pro uvedený účel vynaložil, a nárok na vyplacení podílu na zisku a konečně náhrada škody, která mu vznikla na ušlém výdělku a na ztrátě cen automatů. Podle § 879 obč. zák. je smlouva, jež se příčí zákonu nebo dobrým mravům, neplatná a podle § 1174 obč. zák. nemůže požadovali nazpět, co dal někdo vědomě, aby způsobil nemožné, nebo nedovolené jednání. Dvorskými dekrety z 16. října 1840, č. 469 a z 26. srpna 1841, č. 558 Sb. z. s. byly zakázány veškeré hry, při nichž zisk a ztráta závisí více na náhodě než na dovednosti hráčů. Provozování těchto her se trestá jako přestupek peněžitým trestem. Mezi takové hry patří též hrací automaty, jejichž provoz byl také skutečně zakázán. Je proto smlouva, která má za předmět nedovolený provoz hracích automatů, smlouvou proti dobrými mravům. Podle § 879 obč. zák. je taková smlouva nicotná, t. j. nelze z ní s úspěchem žalovati a dožadovali se soudcovské ochrany při vymáhání nároků za konání směřující k dosažení cíle, jenž odporuje dobrým mravům. Poněvadž v souzené věci jde o turpitudo na straně obou smluvců, nutno užiti ustanovení § 1174 obč. zák. a odepříti soudní ochranu žalobcovu nároku i na vrácení toho, co k nedovolenému účelu plnil. Poněvadž všechny pohledávky žalované jsou buď plněním k uskutečnění smluveného provozu hracích automatů anebo na náhradu škody za nesplnění zakázané smlouvy, musela býti žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Odvolací soud potvrdil napadený rozsudek. Důvody: Smlouvy, jejíchž předmětem byl provoz nedovolených hracích automatů, u kterých výhra nebo prohra závisí nikoliv na způsobilosti nebo umění hráčově, ale výhradně neb aspoň hlavně na náhodě, se příčí zákonné zapovědí, jsou nicotné a tudíž i právně neúčinné. Z nicotné smlouvy nemohou smluvci vyvoditi žádné důsledky právní, a to ani nárok na vrácení toho, co bylo plněno, ani nárok na náhradu škody pro neplnění, nehledíc na to, zda nebylo plněno vinou či bez zavinění jednoho ze smluvců. Nutno tu užiti ustanovení § 1174 obč. zák., zejména tvrdí-li odvolatel, že do provozu nedovoleného podniku hracích automatů vložil 30000 Kč. Pokud odvolatel namítá, že hrací automaty byly teprve po několikaletém povoleném provozu zakázány, přehlíží, že dle dvorských dekretů č. 469/1840 a č. 558/1841 Sb. z. s. byla a jest každá hra, u které výhra nebo prohra závisí na náhodě, zakázána, třebas se tak nestalo zvlášť a jednotlivě.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nižší soudy vycházejí z předpokladu, že šlo o hrací automaty, u nichž zisk a ztráta závisí nikoli na způsobilosti neb umění hrajících, nýbrž výhradně neb aspoň hlavně na náhodě.
Tento předpoklad není ani v odvolání, ani v dovolání napaden.
Odvolací soud tudíž věc po právní stránce hledě na ustanovení §§ 879 a 1174 obč. zák. správně posoudil (rozh. č. 4712 a 3414 Sb. n. s.) a dovolací soud neshledává zákonného důvodů, aby napadený rozsudek byl změněn nebo zrušen. (§ 510, odst. 3, c. ř. s.).
Pokud dovolatel uplatňuje, že vložil do podniku podle smlouvy 30000 Kč v hotovosti jen pod tou podmínkou, že žalovaní obstarají k provozu hracích automatů úřední povolení, ocitá se v rozporu se svým skutkovým přednesem v prvé stolici, podle něhož sice tvrdil, že se žalovaní zavázali, že se postarají o potřebná úřední povolení k provozování nutná, v dalším, však výslovně připustil, že dal uvedenou částku k opatření hracích automatů, přes to, že věděl, že žalovaní svému závazku nedostáli a že úřední povolení neobstarali.

Citace:

č. 17133. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1186-1187.