Čís. 17138.

Nájemce, který není členem obecně prospěšného stavebního a bytového družstva, nepožívá co do výpovědi týchž výhod jako nájemce, jenž jest členem onoho družstva (§ 41, odst 1, vlád. nař. č. 66/1930 a § 61, odst 1, vlád. nař. č. 80/1936 Sb. z. a n.).
(Rozh. ze dne 14. prosince 1938, Rv I 2743/38.)
Proti výpovědi dané žalujícím stavebním a bytovým družstvem »N. s.«, zapsanými společenstvem s ručením omezeným v P., z krámu a bytu pronajatého v družstevním domě žalované nájemnici, která nebyla členkou žalujícího společenstva, podala žalovaná včas námitky, v nichž uvedla mimo jiné, že podle zákona nesmí býti dána výpověď nájemníkům, ať jsou členy, nebo ne, dokud plní povinnosti z nájemní smlouvy a dokud se u nich nevyskytnou jiné důležité závady, odůvodňující výpověď z najatých místností, a že žalovaná těmto požadavkům vyhověla. Soud prvé stolice prohlásil výpověď za zrušenou. Odvolací soud ponechal výpověď v účinnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
V § 1, písm. a), stanov žalujícího družstva z 29. května 1932 jest uvedeno, že jeho účelem jest opatřovati svým členům byty a provozovny. Také v § 21 se praví, že se témuž členu nesmí pronajmou ti více než jeden byt a jedna malá provozovna. Smí tedy žalované družstvo podle stanov pronajímati byty a provozovny jen svým členům. V § 3 vlád. nař. č. 116/1935 Sb. z. a n. jest stanoveno, že výdělková a hospodářská společenstva, jejichž činnost záleží také v pronajímání bytů ve vlastních domech členům, jsou oprávněna místnosti, jež nejsou určeny pro obývání, pronajímati komukoliv. Tím však není řečeno, že by i takový nájemce, jenž není členem družstva, požíval v příčině výpovědi týchž výhod jako nájemce, jenž jest jeho členem. V § 41, odst. 1, vlád. nař. č. 66/1930 Sb. z. a n. jest ustanoveno, že v domech patřících obecně prospěšnému stavebnímu sdružení nesmí býti dána nájemníkům výpověď, pokud plní povinnosti z nájemní smlouvy a členské povinnosti předepsané stanovami a pokud se nenaskytnou jiné důležité závady, odůvodňující výpověď najatých místností. Totéž ustanovení jest obsaženo v § 61, odst. 1, vlád. nař. č. 80/1936 Sb. z. a n. I uvedená zákonná ustanovení tudíž mají na myslí jen členy družstva. Není proto správný dovolatelčin názor, že výpovědní výhody požívají i ti nájemci, kteří nejsou členy družstva. Nelze také seznati, proč by se jim měla taková výhoda přiznávati, když nemají členských povinností a když si ostatně mohou s družstvem sjednati a upraviti nájemní smlouvu podle svého přání, nejsouce v té příčině vázáni stanovami.
Také dovolatelčiny vývody, že se stala členkou žalujícího družstva, jsou liché, když přece, jak bylo zjištěno, ve schůzi představenstva, které podle § 17 stanov rozhoduje o přijímání členů, bylo dne 4. září 1936 na přihlášku žalované ze dne 26. srpna 1936 usneseno nepřijmouti ji za členku. I kdyby byla žalovaná při sjednávání nájemní smlouvy ujištěna představenstvem, že bude za členku přijata, přece jen se členkou družstva nestala, když potom) představenstvo rozhodlo jinak a odmítlo přijmouti ji za členku.
Zjištění prvého soudu, že bylo mezi spornými stranami výslovně co do výpovědi z pronajatých místností sjednáno, že bude moci žalovaná dostati výpověď tak, jako každý člen družstva, i kdyby za členku družstva nebyla přijata, žalující družstvo napadlo v odvolání. Odvolací soud se touto okolností vůbec nezabýval, ježto však žalovaná tuto okolnost v dovolání neuplatňuje, nelze dovolacímu soudu k ní přihlédnouti.
Za toho stavu se odvolací soud nemusil zabývati otázkou státní záruky ani zda žalovaná plní řádně povinnosti ze smlouvy nájemní, nebo jsou-li zde jiné důležité závady odůvodňující výpověď z pronajatých místností, a řízení v té příčině netrpí vytýkanou vadností.

Citace:

č. 17138. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1196-1197.