Čís. 16694.

Doručení žaloby (§ 106 c. ř. s.) řízené na firmu (akciovou společnost) jejímu úředníku se nestalo řádně, nebyla-li poštovní plná moc, podle níž byl úředník zmocněn i k přijímání zásilek civilních soudů, které jest podle zákonných předpisů doručovati do vlastních rukou adresátových, podepsána všemi osobami oprávněnými k znamenání žalované firmy. Nezáleží na tom, že poštovní úřad přijal vadnou poštovní plnou moc.
Nenabyly-li v takovémto případě osoby oprávněné zastupovati firmu vědomosti o žalobě, je řízení provedené o žalobě zmatečné (§§ 477 č. 4, 503 č. 1 c. ř. s.).
(Rozh. ze dne 8. února 1938, Rv I 1071/37.)
Žalobce se na žalované akciové společnosti »G.« v L. domáhal zaplacení 23300 Kč s příslušenstvím z důvodu náhrady škody pro nepřihlášení
14* k pensijnímu pojištění. K roku ustanovenému k ústnímu jednání na den 26. července 1935 se za žalovanou nikdo nedostavil. K návrhu dostavivšího se žalobcova zástupce soud prvé stolice uznal podle žaloby rozsudkem pro zmeškání. Odvolací soud zamítl odvolání žalované společnosti, pokud uplatňovalo zmatečnost rozsudku podle § 477 č. 4 c. ř. s., ve věci až na příslušenství zažalované pohledávky potvrdil napadený rozsudek.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a rozsudek soudu prvé stolice i s řízením jím předcházejícím pro zmatečnost a uložil soudu prvé stolice, aby o věci dále jednal a znova rozhodl.
Důvody:
Bylo zjištěno, že zásilka obsahující žalobu a obsílku, adresovaná na žalovanou akciovou společnost, byla doručena úředníkovi této společnosti E-ovi, pro kterého byla u poštovního úřadu v Ch. uložena poštovní plná moc ze dne 27. dubna 1928, aby přijímal mezi jinými též vyřízení soudů civilních, která podle platných zákonných předpisů jest doručovati do vlastních rukou adresátových, dále že plnou moc tuto podepsal Kurt B. jako zmocnitel za firmu sám bez dodatku označujícího prokuru a že Kurt B. měl toliko kolektivní prokuru od žalované. Poněvadž prvý soud zjistil, že na poštovní plné moci byla vyznačena firma s podpisem skutečného prokuristy, není podpis neúčinný pro nedostatek dodatku označujícího prokuru, bylo však třeba podpisu kolektivního.
Podle § 114 č. 5, lit. a), poštovního řádu (nařízení ministerstva obchodu z 22. září 1916, č. 317 ř. z.) jest na poštovním úřadě, aby se při převzetí plné moci přesvědčil, zda zmocnitel jest oprávněn k udělení takovéto plné moci; firmy zapsané v obchodním rejstříku musí na požádání předložiti výtah z obchodního rejstříku nebo soudní potvrzení o osobách k znamenání firmy oprávněných. Řečeného předpisu poštovní úřad nedbal, když prokurista Kurt B. poštovní plnou moc podepsal jen sám. Nebyla-li však tato plná moc řádně podepsána oprávněnými osobami, nebyla řádně vystavena a doručení, jež se dálo na základě takové vadné plné moci, neodpovídá předpisu § 106 c. ř. s. a § 19 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n.
Ustanovení čl. 42 a 53 obch. zák. ani čl. 47 obch. zák. se netýkají dotčených předpisů poštovního řádu. Předpisy poštovního řádu jen doplňují ustanovení obchodního zákona (čl. 235 obch. zák.), takže toliko v určitých případech poštovním úřadem upravených není třeba jinak předepsaného doručení zákonným zástupcům firmy. Ovšem doručení žaloby, jež se stalo způsobem nezákonným samo o sobě ještě neodůvodňuje zmatečnost podle č. 4 § 477 c. ř. s., již žalovaná jedině uplatňuje. Podle ustáleného rozhodování nejvyššího soudu (Sb. n. s. č. 4811, 8900, 12375) neodůvodňuje nezákonný postup při doručování sám o sobě zmatečnost podle č. 4 § 477 c. ř. s., pokud žalovaný přes tento nezákonný postup mohl před soudem jednati. V souzené věci byly žaloba i obsílka na den 26. července 1935, — což soud dovolací podle § 509, odst. 3, c. ř. s. a § 35, odst. 2, zák. č. 131/1921 Sb. z. a n. dal výslechem Arnošta E. vyšetřiti a má za zjištěno, — obvyklou obchodní poštou zaslány pražské úřadovně žalované firmy ve sběrné zásilce, není však osvědčeno, kdy a komu byly tam doručeny a zdali tudíž byla žalované firmě dána včas možnost jednati před soudem. Nebezpečí postupu při zasílání žaloby a obsílky do Prahy nejde na vrub žalované firmy, když byl postup při doručování soudní zásilky již od prvopočátku nezákonným, takže nenabyla oprávněnými osobami vůbec vědomosti o ní a tudíž se ani nemohla postarati o to, aby něco o jejím zastoupení u soudu bylo zařízeno. Proto je tu zmatečnost podle § 477 č. 4 c. ř. s.

Citace:

č. 16694. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 231-233.