Čís. 16982.

K vymožení peněžité pohledávky nelze povoliti zabavení nároku povinného proti jiné osobě na vydání listin (trhové smlouvy, notářského spisu), týkajících se převodu nemovitosti na povinného, která není povinnému dosud knihovně připsána.
(Rozh. ze dne 15. června 1938, R I 736/38.)
Srov. rozh. č. 11433 Sb. n. s.
K vymožení své vykonatelné peněžité pohledávky 10 000 Kč s přísl. navrhla vymáhající věřitelka povolení exekuce zabavením nároku, který přísluší povinnému Josefu K. proti Štěpánu Z. a Dr. Janu S., advokátům v M., na vydání listin, a to notářského spisu o převodu pozemku č. kat. 303/6 z manželů Václava a Boženy K-ových na Václava a Annu K-ovy a smlouvy trhové o dalším převodu téhož pozemku na povinného a jeho zemřelou manželku tvrdíc, že hodlá dáti si vykonatelnou pohledávku knihovně zajistiti na shora označeném pozemku, a to ihned, jakmile bude jeho příděl podle přídělové listiny ministerstva zemědělství v pozemkové knize knihovně vyznačen a zapsán do vlastnictví původních vlastníků Václava a Boženy K-ových. Soud prvé stolice vyhověl návrhu, zakázal Štěpánu Z. a Dr. Janu S., aby uvedené listiny povinnému vydali a jim i povinnému přikázal, aby nijak s nimi nenakládali, zejména aby jich neupotřebili pro jakékoliv úkony soudní, zejména pro zápis vlastnických práv do pozemkové knihy. Rekursní soud zamítl návrh. Důvody: Podle obsahu návrhu je zřejmé, že vymáhající věřitelka měla na mysli exekuci podle § 325 ex. ř., jak správně uvádí stěžovatel. Stěžovateli je dále přisvědčiti, že exekuce neměla býti povolena. Účelem exekuce je dosáhnouti uspokojení vymáhaného nároku. Předmětem exekuce k vymožení pohledávky peněžité může pak býti jen taková věc, jejíž zpeněžení je možné a způsobilé uspokojili vymáhanou pohledávku. Takovou věcí nejsou však obě listiny, jichž se navržená exekuce týká, neboť i kdyby bylo dosaženo účelu navržené exekuce a listiny by byly vydány výkonnému orgánu, nepřineslo by to vymáhající věřitelce přímý majetkový prospěch, k němuž nebylo by lze dospěti ani zpeněžením oněch listin, jež jsou pouze potvrzením o uzavřeném právním jednání a nemají pro osoby jiné než ony, které právní jednání uzavřely, majetkovou hodnotu, nejsouce zpeněžitelnými ani podle § 327 ex. ř. Nemůže proto býti nárok na vydání oněch listin předmětem exekuce pro peněžitou pohledávku. Právem tu ukazuje stěžovatel na rozhodnutí č. 10158, 11433, 11569 a 11641 Sb. n. s. Nárok, na nějž jest exekuce navržena, není sám o sobě ani majetkovým právem ve smyslu § 331 ex. ř., neboť ani povinnému se nedostane vydáním dotčených listin přímo majetkového prospěchu, nýbrž umožní se jimi toliko uskutečnění práva jimi prokazovaného, jež třetí osoba nemůže beze všeho uskutečniti ani ve prospěch povinného ani ve svůj vlastní prospěch. Neměla tudíž býti navržená exekuce povolena a byl proto návrh na povolení exekuce zamítnut.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhající věřitelky.
Důvody:
Exekuční titul zní v souzené věci na pohledávku peněžitou. Vymáhající věřitelka tvrdí, že přídělová nemovitost č. p. 303/6 v B. náležela Václavu a Boženě K., kteří ji notářským spisem ze dne 15. března 1927 prodali Václavu K. ml. a Anně K., a ti ji prodali trhovou smlouvou ze dne 14. července 1931, schválenou státním pozemkovým úřadem, povinnému Josefu K. a jeho nyní již zemřelé manželce Anně K., že uvedené převody vlastnictví nebyly dosud v pozemkové knize provedeny a že řečené listiny jsou v držení Štěpána Z. a Dr. Jana S., advokátů v M. Vymáhající věřitelka navrhla exekuci zabavením a přikázáním k vybrání nároku, který přísluší povinnému proti Štěpánu Z. a Dr. Janu S. na vydání dotčených listin. Že uvedená exekuce není dovolena s hlediska §§ 325 a 331 ex. ř., ježto se vede na nárok nezpeněžitelný, odůvodnil správně rekursní soud. Dovolací stěžovatelka uvádí, že exekucí vedenou podle § 331 ex. ř. má jí býti umožněno vésti pak exekuci podle § 350, odst. 3, ex. ř., kterou by dosáhla knihovního vkladu práva vlastnického k oné nemovitosti pro povinného a vkladu nuceného práva zástavního nebo vnucené správy k vymožení své vykonatelné peněžité pohledávky.
Vymáhající věřitel musí však podle § 350 ex. ř. prokázati listinami vyhovujícími předpisům knihovního zákona, že dlužník nabyl práva k nemovitosti, nemůže se však domáhati vydání takovýchto listin, když exekuční titul na takové vydání nezní, a připravovati si tak půdu pro vedení exekuce na nemovitost samu (č. 11433 Sb. n. s.).
V souzené věci jde mimo to o nemovitost pocházející z velkého záboru pozemkového a je proto podle ustanovení § 2 malého přídělového zákona č. 93/1931 Sb. z. a n. její zcizení, zatížení, dobrovolné i exekuční, vázáno na souhlas státního pozemkového úřadu, nyní ministerstva zemědělství. Vymáhající věřitelka však takový souhlas v exekučním návrhu, který má býti součástí exekuce na přídělovou nemovitost, neprokázala.

Citace:

č. 16982. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 857-858.