Čís. 16961.

Advokátní komora není pří rozhodování o žádosti advokáta, zapsaného již do seznamu advokátů u jiné advokátní komory v Československé republice, aby byl zapsán do seznamu advokátů pro jeho přesídlení, oprávněna znovu zkoumati důvěryhodnost advokáta ani účel jeho přesídlení, a to ani tehdy, kdyby bylo zřejmé, že žádal o zápis do seznamu advokátů u jiné advokátní komory jen proto, aby vyřadil advokátní komoru, u které později žádá za zápis, z rozhodování o zápisu do seznamu advokátní komory.
(Rozh. ze dne 2. června 1938, R I 677/38.)
Srov. č. 7656 Sb. n. s.
Dr. A., zapsaný dne 27. března 1937 se sídlem v L. v seznamu advokátů vedeného u výboru advokátní komory v B., oznámil dne 3. dubna 1937 advokátní komoře v P. své přesídlení do P. a žádal zároveň o zápis do seznamu advokátů v obvodě p-ském. Výbor advokátní komory v P. zamítl uvedenou žádost. Valná hromada advokátní komory zamítla jeho odvolání.
Nejvyšší soud uložil výboru advokátní komory v P., aby o věci znova rozhodl.
Důvody:
Podle ustálené judikatury nebyla advokátní komora v P. oprávněna zkoumati důvěryhodnost žadatelovu podle § 2, písm. e), novely k advokátnímu řádu č. 40/1922 Sb. z. a n., jež platí pro celé území Československé republiky (rozh. č. 7656 Sb. n. s.). Tento názor sdílí sice i napadené usnesení, avšak má za to, že zřejmým a výhradným úmyslem žadatele při podání žádosti o zápis u výboru advokátní komory v B. bylo, vyřaditi advokátní komoru v P. z rozhodování o zápisu, a že prý tedy onen zápis nebyl myšlen vážně a měl jen účel obejíti zákon. Nehledíc na to, že pro takový úmysl žadatelův schází postačitelný skutkový základ, není zákonného podkladu pro názor valné hromady advokátní komory, že v případě takového úmyslu jest advokátní komora oprávněna zkoumati znovu důvěryhodnost advokátovu, jako kdyby šlo o nový zápis, poněvadž ani § 21 adv. ř. č. 96/1868 ř. z., ani § 8 adv. poriadku zák. čl. 34:1874 se nezmiňují o účelu přesídlení a protože ani jinak nelze ustanovení to vyložiti v ten smysl, že advokátní komora jest oprávněna zkoumati též účel, proč advokát hodlá přesídliti. Vždyť advokát má úplnou volnost, aby přesídlil kamkoli v tuzemsku, a zákon nestanoví mu ani žádnou lhůtu, po které by teprve směl změniti své sídlo.
Nebylo proto na místě zamítnouti žádost Dr. A-a o zápis do seznamu advokátů advokátní komory v P. následkem zamýšleného přesídlení jen pro nedostatek důvěryhodnosti.
Poněvadž však by tu mohly býti ještě jiné překážky proti povolení žádaného zápisu, k nimž nižší stolice pro svůj právní názor nepřihlížely, bylo obě usnesení zrušiti, aby bylo rozhodnuto znova.

Citace:

č. 16961. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 806-807.