Čís. 17104.

Pořad práva.
Ve věcech obyčejné správy společného jmění rozhoduje většina spoluvlastníků, které se musí menšina podrobiti, aniž může v té příčině zvrátiti usnesení většiny v nesporném řízení nebo pořadem práva.
K úkonům obyčejné správy náleží i zvýšení náhrady za užívání společné věci nebo její částí některými ze spoluvlastníků.
(Rozh. ze dne 17. listopadu 1938, Rv I 1310/37.)
Srov. rozh. č. 7288 Sb. n. s.
Žalobce tvrdil v žalobě, že je co do jedné osminy spoluvlastníkem domu č. p. 18 v R. a že žalovaní jsou, rovněž spoluvlastníky tohoto domu, a to prvý žalovaný F. J. jednou čtvrtinou a druhý žalovaný J. j. jednou polovinou. O výnosu domu rozhodují prý oba žalovaní. Prvý žalovaný obývá podle žalobcova tvrzení ve společném domě byt, za který si v souhlase s druhým žalovaným určil roční nájemné 1000 Kč, a žalovaní dávají žalobci jako podíl výnosu tohoto bytu 125 Kč ročně. Žalobce dále tvrdí, že byt byl jest oceněn příliš nízko a že je tím žalobce zkrácen na svém podílu výnosu z domu; přiměřenou úplatou za používání bytu byla by prý částka 2000 Kč ročně. Ježto se žalovaní zdráhají přistoupiti na žalobcův požadavek, aby jimi určená úplata byla zvýšena z 1000 Kč na 2000 Kč ročně, činí žalobce žalobní návrh, aby bylo za účelem určení výnosu uvedeného domu a zejména podílu žalovaných na tomto výnosu uznáno z dotčeného bytu obývaného prvým žalovaným za přiměřené roční nájemné 2000 Kč. Soud prvé stolice uznal za přiměřené roční nájemné 1500 Kč. Odvolací soud zamítl žalobu.
Nejvyšší soud zrušil z podnětu dovolání rozsudky nižších stolic a řízení jim předcházející jako zmatečné a odmítl žalobu.
Důvody:
Nejvyšší soud vyslovil již v rozhodnuti č. 7288 Sb. n. s., že se zvýšeni náhrady placené za trvající již užívání místností jednotlivými spoluvlastníky ve společném domě týká obyčejné správy společného jmění, o níž jest rozhodovati spoluvlastníkům ve smyslu § 833 obč. zák. většinou hlasů, které se nepočítají podle osob, nýbrž podle poměru podílů spoluvlastníků. V takovémto případě rozhoduje již pouhá většina podílníků a musí se jí menšina podrobiti, takže tu není místa pro rozhodování soudce nesporného, které nastává podle § 835 obč. zák. při rozporech podílníků o důležitých změnách ve smyslu § 834 obč. zák. (srov. též rozhodnutí č. 13768 Sb. n. s.). Není-li však v takovém případě dovoleno rozhodovati ani v řízení nesporném právě proto, že jde o úkon, který obstarává většina podílníků s účinkem pro všechny, lze ovšem tím méně rozhodovati o věci týkající se jen řádné správy společného jmění v řízení sporném.
V souzeném případě náleží podle vlastního žalobcova tvrzení oběma žalovaným tři čtvrtiny společného domu a oba se vyslovili proti zvýšení náhrady placené (prvým. žalovaným F. J. za trvající již užívání bytu ve společném domě. Žalovaní představují tudíž většinu podílníků a zamítnuvše žalobcův požadavek, aby dotčená náhrada byla zvýšena, rozhodli tím již sami v této věci týkající se řádné správy domu (§ 833 obč. zák.) a žalobce, jsa jako vlastník pouhé ideální osminy domu. v menšině, musí se usnesení většiny podrobiti a nemůže je zvrátiti pořadem práva. Při tom nerozhoduje, že další jedna osmina domu náleží osobě na sporu nezúčastněné, neboť i kdyby se tento podíl připočti k podílu žalobce, zůstal by žalobce v menšině.
Rozhodnuvše věcně o žalobním návrhu na určení přiměřené náhrady za užívání bytu prvým, žalovaným po případě na zvýšení náhrady jím dosud placené, rozhodovaly tudíž nižší soudy o věci, o níž podle § 833 obč. zák. přísluší rozhodovati většině podílníků a o níž tato většina také již rozhodla, takže nepatří vůbec na pořad práva.

Citace:

č. 17104. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1126-1127.