Čís. 16894.

V manželských sporoch cudzozemoov, ktorých štátnu príslušnosť nemožno určiť, treba — ak strany bývajú na Slovensku — postupovať a rozhodnúť podľa manželského zákona platného na Slovensku (§ 119 m. z.).
(Rozh. z 29. marca 1938, Rv III 1076/37.)
Súd prvej stolice rozhodol v rozlukovom spore meritorne. Odvolací súd ma odvolanie štátneho zastupiteľstva rozsudkom zbavil účinnosti rozsudok súdu prvej stolice a žalobu zamietol.
Najvyšší súd dovolaciu žiadosť žalobkyne pokládal za rekurz, rozsudok odvolacieho súdu rozviazal a uložil mu ďalšie pojednávanie a nové rozhodnutie.
Z dôvodov:
Odvolací soud rozsudkem zbavil účinnosti rozsudek prvého soudu a žalobu zamítl z toho důvodu, že žalující strana neprokázala, že některá z procesních stran je československým státním občanem, a důsledkem toho krajský soud v B. nebyl příslušným rozhodnouti o žalobním nároku.
Je sice pravda, že otázka, zda a za jakých předpokladů může československý soud rozhodovati v manželském sporu cizinců, jest upravena v manželském zákoně (zák. čl. XXXI:1894) a nikoliv v občanském soudním pořádku, to však nemění nic na tom, že se nepříslušnost československých soudů jeví jako sporu překážející okolnost dle § 180, odst. 2, č. 1 Osp. Z toho plyne, že shledá-li odvolací soud trvání takové sporu překážející okolnosti, měl — dle § 181, odst. 1, Osp. — rozhodnouti usnesením a nikoliv rozsudkem, a měl — dle § 182, odst. 1, § 499, odst. 2, a § 505, odst. 1, Osp. — spor zastaviti a nikoliv žalobu zamítnouti. Podle toho třeba pokládati rozsudek odvolacího soudu za usnesení a do volací žádost za rekurs. Se zřetelem na to, že odvolací soud rozhodl rozsudkem, rekurs (dovolací žádost), který byl podán patnáctý den po doručení napadeného rozsudku, nelze pokládati za opožděně podaný.
Názor odvolacího soudu, že pro nedostatek československé státní příslušnosti stran československé soudy nemohou rozhodovati o žalobním nároku, je nesprávný. Manželský zákon ustanovuje v § 119 výslovně, že a v kterých případech může i v manželských sporech cizozemců rozhodovat soud tuzemský, a § 641 Osp. určuje, který československý soud jest v takových sporech místně příslušný. Kdyby však státní občanství sporných stran nebylo možno zjistit, v kterémž směru se soud ovšem nemůže spokojit s prostým přednesem stran, pak třeba podle § 119 manž. zák. ve všech případech, v kterých jsou jinak směrodatné zákony vlasti sporných stran, užíti zákonů jejich bydliště, v souzeném případě bylo by tedy postupovat a rozhodnout o žádané rozluce podle slovenského manželského zákona.
Ale právem se odvolalo státní zastupitelství v B. proto, že předpoklady § 119 manželského zákona nejsou dosud splněny, — neboť nebylo zjištěno, že určení státního občanství stran není možné.
Na odvolacím soudu bude, aby i z úřední moci zjistil skutečnosti vztahující se na státní občanství sporných stran.

Citace:

č. 16894. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 671-672.