Čís. 16726.


Vlád. nař. č. 160/1934 Sb. z. a n. o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení je kryto zmocňovacím zákonem č. 109/1934 Sb. z. a n.
Určení osoby k prozatímnímu vedení věcí obecně prospěšných stavebních a bytových družstev uvedených v § 9, odst. 1, uved. vlád. nař. i její změna jsou ponechány ministerstvu soc. péče a nevyžaduje se, aby uvedený správní úřad oznamoval rejstříkovému soudu věcné důvody takovéto změny. Rejstříkovému soudu nepřísluší zkoumati správnost takových opatření, zejména, zda změna osoby vládního komisaře jest věcně odůvodněna.

(Rozh. ze dne 21. února 1938, R I 163/38.)
Rejstříkový soud vyhověl žádosti ministerstva sociální péče, aby byl ve společenstevním rejstříku vymazán Josef A., pověřený podle § 9 vlád. nař. č. 160/1934 Sb. z. a n. výměrem téhož ministerstva zatímním vedením stavebního družstva »P.«, zapsaného společenstva s ručením omezeným, a aby byl zapsán k témuž účelu Josef K. Rekursní soud zrušil k rekursu Eduarda Z. a společníků napadené usnesení a uložil rejstříkovému soudu další jednání a nové rozhodnutí. Důvody: Podle § 9, odst. 1, vlád. nař. č. 160 1934 Sb. z. a n. může ministerstvo sociální péče po slyšení družstevního svazu, jehož členem družstvo jest, neuposlechne-li představenstvo nařízení daných mu ministerstvem sociální péče podle zákona o stavebním ruchu a nařízení k němu vydaných nebo podle uvedeného vlád. nař., zbaviti členy představenstva a dozorčí rady jejich funkcí a naříditi zároveň provedení nových voleb do lhůty současně stanovené a učiniti opatření o prozatímním vedení věcí družstva orgánem jím jmenovaným, na něhož dnem zápisu přejdou veškerá oprávnění příslušející představenstvu. O tomto vládním komisaři platí ovšem totéž ustanovení, že může býti zbaven funkce jen tehdy, neuposlechl-li nařízení daných mu ministerstvem sociální péče. Zda takový případ u vládního komisaře Josefa A. nastal, zda byla splněna podmínka uvedeného vlád. nař. č. 160/1934 Sb. z. a n. a zda byl družstevní svaz dříve slyšen, nebylo zjištěno, rovněž ne, zda byly nařízeny nové volby. Tím, že se tak nestalo a že uvedené pro posouzení věcí důležité okolnosti nebyly dosud řádně na přetřes vzaty, zůstalo provedené řízení neúplným, takže věc nelze důkladně posouditi a řádně rozsouditi, a také nebyla věc po právní stránce řádně posouzena. Proto bude na prvém soudu, aby v dalším řízení uvedené okolnosti vzal na přetřes a náležitě je zjistil a poté aby na novém podkladě přihlížeje k obsahu stížnosti, znovu rozhodl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení rejstříkového soudu.
Důvody:
Nutno předleslati, že je mylný názor stěžovatelů, uvedený v rekursu proti usnesení soudu prvé stolice, o tom, že by vládní nařízení č. 160/1934 Sb. zák. a nař. nebylo kryto zmocňovacím zákonem č. 109/1934 Sb. zák. a nař., neboť ono vládní nařízení se pohybuje v mezích zmocnění uděleného vládě v čl. I. zák. ze dne 21. června 1934, č. 109 Sb. z. a n. Zmocnění to je tak rozsáhlé, že nelze s úspěchem tvrditi, že by řečené vládní nařízení vybočovalo z mezí onoho zmocněni, neboť tu se sleduje účel učiniti opatření pro rovnováhu a úspornost v hospodářství stavebních družstev, jež jsou vlastníky domů vystavěných s podporou podle zákonů o stavebním ruchu, a čelí tedy k odvrácení nebo zmírnění škod a poruch v hospodářském životě.
Je tudíž vládní nařízeni č. 160/1934 Sb. z. a n. pro soudy závazným předpisem při posuzování souzeného případu.
Nelze však souhlasiti s názorem rekursního soudu, že zákonné předpoklady, které jsou nutny ve smyslu prvního odstavce § 9 vlád. nař. č. 160/1934 Sb. z. a n. pro ustanovení orgánu ministerstvem sociální péče k prozatímnímu vedení správy družstva, by byly stejné také při osobní změně tohoto orgánu, zejména že by mohl býti takový orgán zproštěn své funkce jen, kdyby neposlechl nařízení mu daných ministerstvem sociální péče, a že by nový orgán mohl býti ustanoven teprve po slyšení příslušného družstevního svazu.
Nutno si uvědomiti, že předpisy § 9 uvedeného vládního nařízení jsou rázu zvláštního a výjimečného a nelze je rozšiřovati na případy, které v něm nejsou zahrnuty. Předpisy ty se ani slovem nezmiňují o možné změně v osobě ustanoveného orgánu ministerstvem sociální péče, nýbrž stanoví jen přesné podmínky, za kterých lze tomuto ministerstvu přikročiti k zbavení funkce představenstva.
Je totiž podmínkou takového zákroku, aby šlo o obecně prospěšné stavební a bytové družstvo, jež je vlastníkem domu vystavěných s podporou podle zákona o stavebním ruchu nebo s podporou státního bytového fondu, dále aby představenstvo neuposlechlo nařízení mu daných ministerstvem sociální péče podle zákona o stavebním ruchu a nařízení k němu vydaných nebo tohoto nařízení, a konečně aby byl slyšen družstevní svaz, jehož je členem ono družstvo.
Uvedeným podmínkám bylo v souzeném případě vyhověno při prvotním ustanovení vládního komisaře Dr. Š., jak je zřejmé z výměru uvedeného ministerstva ze dne 25. listopadu 1935, č. Ca 1532-53.
Že by tytéž podmínky musily býti dodrženy také při změně osoby onoho orgánu, zejména že by musil býti předem opětně slyšen příslušný družstevní svaz, nelze dovozovati ani z doslovu ustanovení § 9 uvedeného nařízení ani logicky, ježto se poměry v družstvu od ustanovení vládního komisaře nezměnily a podmínky pro zbavení funkce představenstva trvají. Určení osoby komisaře družstva je ponecháno volné úvaze uvedeného ministerstva, kterému musí býti také ponechána výměna osoby takového orgánu, a není třeba, aby správní úřad oznamoval rejstříkovému soudu věcné důvody takové změny.
Soudu rejstříkovému nepřísluší zkoumati správnost takového opatření, zejména zda změna osoby vládního komisaře byla věcně odůvodněna, a jaké důvody vedly správní úřad k této změně, nýbrž rejstříkový soud je povinen podle § 9, odst. 2, uved. vlád. nař. na návrh ministerstva sociální péče provésti potřebné zápisy.
Odpovídal-li takový návrh po formální stránce zákonu, neměl rejstříkový soud příčiny mu nevyhověti, a je proto rozhodnutí prvého soudu správné a odpovídá zákonu.
Pokud rekursní soud, vycházeje z jiného názoru, usnesení prvého soudu zrušil, nařídiv další šetření, neposoudil věc správně, pročež bylo u vyhovění dovolacím rekursům napadené usnesení zrušiti a obnoviti usnesení prvého soudu.
Citace:
č. 16655. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 123-124.