Čís. 17153.

Směnečný solidární rukojmí a plátce jest oprávněn vymáhati postihem zaručenou pohledávku proti hlavnímu dlužníku, jestliže mu věřitel připsal na úctě (kontě) znějícím původně na hlavního dlužníka, svou pohledávku k tíži, ježto hlavní dlužník neplatil. Hotovému zaplacení jest klásti na roveň jakékoliv uspokojení věřitele.
(Rozh. ze dne 22. prosince 1938, Rv I 1535/38.)
Srov. rozh. č. 9970 Sb. n. s.
Okresní hospodářská záložna v D. zapůjčila a hotově vyplatila žalovanému Josefu H. 4909 Kč 80 h, za něž se žalobce zaručil jako rukojmí a plátce. Ježto žalovaný dluh včas nezaplatil, zažalovala Okresní hospodářská záložna v D. směnku vydanou na zapůjčenou částku a směnečným platebními příkazem okresního soudu v D. ze dne 5. února 1937 byli žalovaný a žalobce rukou společnou a nerozdílnou uznáni povinnými zaplatiti Okresní hospodářské záložně v D. 4909,90 Kč s přísl. a podle tohoto exekučního titulu byla uvedené věřitelce jak proti žalovanému, tak proti žalobci povolena exekuce vnuceným zřízením zástavního práva. Když ani potom žalovaný svůj dluh nezaplatil, připsala Okresní hospodářská záložna v D. svou pohledávku žalobci jako směnečnému solidárnímu dlužníku k tíži, a to tím způsobem, že účet (konto) původně znějící na jméno žalovaného jako hlavního dlužníka byl přepsán na jméno žalobce jako dlužníka, takže žalobce má nyní u řečené záložny konto zatížené onou její pohledávkou. Žalobce se proto domáhá na žalovaném, aby byl uznán povinným zaplatiti žalobci 4909 Kč 90 h s přísl. s tím, že se žalovaný může zprostiti tohoto závazku zaplacením oné částky na dluh, za který se zaručil žalobce jako rukojmí a plátce Okresní hospodářské záložně v D. Soud prvé stolice uznal podle žaloby po předchozím zrušení jeho rozsudku, usneseními odvolacího soudu, v němž byl vysloven názor, že žalobce jest oprávněn Uplatňovati regresní nárok podle § 1358 obč. zák., kdyby uvedený peněžní ústav připsal svou pohledávku k tíži žalobci, t. j. kdyby žalobce měl u peněžního ústavu otevřený účet nebo peněžní vklad, takže by jí bylo umožněno zatížit onen žalobcův účet nebo vklad pasivní položkou. Odvolací soud potvrdil napadený rozsudek.
Nejvyšší soud nevyhověl dovoláni.
Důvody:
Odvolací soud zjistil, že Okresní hospodářská záložna v L. připsala svou pohledávku žalobci jako směnečnému solidárnímu dlužníku k tíži, že konto, jež znělo původně na žalovaného, bylo přepsáno na jméno žalobce jako dlužníka a že tudíž žalobce má nyní u řečené záložny konto zatížené pohledávkou, o niž tu jde.
Takovéto zatížení žalobcova konta však opravňuje žalobce k tomu aby zakročil proti dlužníku podle § 1358 obč. zák., ježto hotovému, zaplacení jest klásti na roven jakékoliv uspokojení věřitele (srov. Klangův Komentář IV, str. 233, pozn. 12).
Rozhodnutí č. 16361 Sb. n. s. neřeší otázku, o niž tu jde, a rozhodnutí č. 16553 Sb. n. s. se na souzený případ nehodí, ježto tu není sporu o torny že se žalobce zaručil jako rukojmí a plátce.

Citace:

č. 17153. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1230-1231.