Čís. 16977.

Domovníci (zák. č. 82/1920 Sb. z. a n.).
Vlastník domu může s domovníkem umluviti písemně paušální odměnu za domovnické práce i za nárok na klíčné, jakož i že paušál bude domovníkovi zapraven buď vlastníkem domu, nebo nájemníky přímo, nebo prostřednictvím vlastníka domu. V písemné smlouvě nemusí býti zvláště zdůrazněno, že v paušální odměně je zahrnut i nárok na klíčné.
Byl-li ujednán paušál za všechny domovnické úkony, nezáleží pro poměr domovníka k vlastníku domu na tom, že vlastník vybírá od nájemníků větší poplatky.
(Rozh. ze dne 9. června 1938, Rv II 1092/37.) Žalobce sjednal se žalovanou písemnou dohodu z 1. června 1933, kterou byl ustanoven domovníkem v domě č. 18 a v níž prohlásil: »Budu vždy všechny práce, které domovníkovi náleží, řádně vykonávati a dům v čistotě a v pořádku udržovati. Dostanu od Vás za to bezplatně k používání byt č. 1 v přízemí a mimo to 150 Kč měsíčně od nájemníků.« Tvrdě, že poplatky, které žalovaná vybírala z titulu čištění domu a klíčného od nájemníků, činily měsíčně nejméně 400 Kč a že žalobce nesmluvil s ní paušál na místě uvedených poplatků, placených nájemníky, domáhá se žalobce na žalované zaplacení 11 500 Kč na zadržených poplatcích. Žalobu zamítly soudy všech tří stolic, nejvyšší soud z těchto
důvodů:
Zákon č. 82/1920 Sb. z. a n. ustanovuje v prvém odstavci § 9, že mimo byt a náhradu hotových výloh spojených se správou domu přísluší domovníkovi za konané práce od vlastníka domu odměna smluvená, nebo obvyklá, a v odstavci druhém, že za každé otevření domovních dveří v době, po kterou má býti dům podle schváleného domovního řádu uzamčen, zaplatí strana, otevřeni žádající, domovníku poplatek, jehož výše se určí domovním řádem, schváleným pro celou obec. V § 9 uved. zák. je však dále stanoveno, že vlastník domu může ujednati s nájemníky, aby odměnu za řádné domovnické práce, na niž má domovník nárok vůči vlastníku domu, platili přímo domovníkovi podle výše, nájemného, a že dal-li domovník se svolením vlastníka nájemcům a podnájemcům klíč domovní, jest jimi odškodněn poplatkem mezi nimi ujednaným, po případě schváleným v domovním řádě, dal-li však klíč vlastník sám nájemníkům a podnájemníkům, že musí odškodniti domovníka podle právě dotčeného ustanovení. Práva náležející domovníkovi podle § 9 uved. zák. mohou však býti změněna písemnou dohodou (§ 15 téhož zák.) a je proto dovoleno, aby smluvci (domovník a vlastník) za tu neb onu odměnu, tedy i za oboje odměny sjednali úhrnkovou úplatu (paušál) a aby dále ujednali, že tento paušál zapraví domovníkovi buď vlastník, nebo nájemníci přímo, nebo prostřednictvím vlastníka domu. To se v souzené věci také stalo, neboť z doslovu písemné dohody, která je podle § 15 uved. zák. jedině rozhodující, nemůže býti pochybno, že byl ujednán paušál ve výši 150 Kč měsíčně za všechny domovnické úkony, t. j. za úklid v domě i za otvírání dveří, a vybrala-li žalovaná ujednaný paušál od nájemníků a odváděla-li jej žalobci, nemá tudíž žalobce vůči ní již dalšího nároku. Názor žalobcův, že v písemné smlouvě musily býti rozeznávány oba druhy odměny a že musilo býti zdůrazněno zejména, že v ujednané odměně jsou zahrnuty i nároky za klíčné a že vlastnice domu sama odevzdá klíče nájemníkům a domovníku odškodné za poplatky od nájemníků vybrané, nemá opory v zákoně a nelze proto schváliti jeho názor, že nestalo-li se tak, je smlouva neplatná, a není-li takového podrobného výpočtu v písemné dohodě, nelze z toho vyvozovati, že podle vůle smluvců nemělo býti klíčné obsaženo v paušální odměně za všechny práce, jež náležely žalobci jako domovníkovi. Ujednán-li tedy určitý paušál za všecky domovnické úkony v § 9 (v prvním a druhém odstavci vytčené), nemá význam v poměru mezi domovníkem a vlastníkem domu, že vybíral větší poplatky od nájemců, a žalovaná nebyla obohacena na žalobcovu újmu, když mu vše plnila, k čemuž byla povinna podle ujednané s ním dohody.

Citace:

č. 16977. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 845-847.