Čís. 17004.

K započetí tříměsíční lhůty stanovené k popření manželského původu dítěte stačí, že manžel nabyl určité vědomosti o narození dítěte jeho manželky, t. j. takovým způsobem, že o její spolehlivosti (pravdivosti) není důvodu pochybovati; nevyžaduje se však, aby zpráva o tom pocházela od úřadu, manželky samé nebo od osoby jednající v jejím zastoupení.
(Rozh. ze dne 27. června 1938, Rv I 2836/37.)
Srov. rozh. č. 10969 Sb. n. s.
Žalobě, kterou se žalobce domáhal oduznání manželského původu nezletilé Vlasty B., soud prvé stolice vyhověl, kdežto odvolací soud ji zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Ve sporu jde jen o otázku, zda žaloba byla podána v tříměsíční lhůtě, kterou § 158 obč. zák. vyhrazuje manželu k popření manželského dítěte.
Jest souhlasiti se záporným stanoviskem odvolacího soudu. Podle jeho zjištění oznámila Barbora L. společně se zemřelou již svou sousedkou K-ovou žalobci asi v týdnu po narození nezl. Vlasty B. — tedy přibližně počátkem května 1924 — že jeho manželka slehla v porodnici a že má holčičku. Nutno tedy vycházeti z toho, že se žalobce dověděl o narození nezl. Vlasty B. již počátkem května 1924, nikoli tedy až 13. listopadu 1935 prostřednictvím městského úřadu v Ř. — a od té doby se počala též tříměsíční lhůta žalobní podle § 158 obč. zák., neboť ze slov řečeného zákonného ustanovení »po obdržené zprávě« nelze vyvozovati, že zákon vyžaduje něčeho více než nabyté vědomosti manžela o tom, že dítě jeho manželky přišlo na svět (rozh. č. 10969 Sb. n. s.), stejně jako jest tomu ostatně u § 156 obč. zák. Ovšem tato vědomost musí býti potud určitá, že musí pocházeti z pramene, o jehož spolehlivosti nemá manžel příčinu k pochybnostem, takže nestačí na př. pouhé pověsti, které se mu snad donesou (srov. Gl. U. n. ř. č. 4415), není však na druhé straně potřebí, aby zpráva pocházela od úřadu, manželky samé neb od osoby, která jedná v jejím zastoupení, jak míní dovolatel (dovolací důvod § 503 č. 4 c. ř. s.). Že by pak žalobce měl důvody pochybovati o pravdivosti zprávy svědkyně Barbory L. a K-ové, kterou mimo to za účelem, zjištění pobytu své manželky sám vyhledal, nebylo jím ani tvrzeno.
Jest proto žalobce již z vylíčených důvodů prekludován se svou žalobou o oduznání manželského původu nezletilé Vlasty B., kterou podal až 26. listopadu 1935, a důsledkem toho nezáleží ani na tom, zda a pokud mu ona zpráva Barbory L. a K-ové byla ještě opakována později manželkou samou.

Citace:

č. 17004. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 902-903.