Čís. 16929.

Předpis § 402, odst. 2, ex. ř. ve znění zák. č. 314/1936 Sb. z. a n., že proti rozhodnutím soudu druhé stolice o zatímních opatřeních není dalších opravných prostředků, platí též o usneseních, která byla vydána při provádění povoleného prozatímního opatření (na př. schválení účtu vnuceného správce o výtěžcích vnucené správy, povolené jako prozatímní opatření, stanovení odměny, příkaz k složení výtěžků a pod.).
(Rozh. ze dne 12. května 1938, R I 682/38.)
Srov. rozh. č. 15466 Sb. n. s. Soud prvé stolice v řízení o zatímním opatření vnucenou správou schválil usneseními ze dne 15. října a 22. listopadu 1937 účet vnucených správců o správě nemovitostí za určitou dobu a stanovil odměnu vnucených správců a uložil jim, aby složili výtěžky, a rozhodl o jiných otázkách, o něž tu nejde. Rekursní soud k rekursům obou stran částečně změnil a částečně zrušil napadené usnesení.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs navrhovatelů.
Důvody:
Usnesení rekursního soudu, které bylo napadeno dovolacím rekursem, se týká správy nemovitostí povolené jako prozatímní opatření (§ 382 č. 2 ex ř.).
Podle § 402, odst. 2, ex. ř. ve znění zák. č. 314/1936 Sb. z. a n. není proti rozhodnutím soudu druhé stolice o zatímních opatřeních dalších opravných prostředků.
Důvodová zpráva k zákonu č. 251/1934 Sb. z. a n. zdůrazňuje, že v řízení o zatímním opatření klade zákon váhu na rychlé provedení, že se často v praxi provádí toto řízení způsobem nadmíru obšírným a vleklým a že proto odpovídá prozatímnosti, budou-li opravné prostředky omezeny jen do druhé stolice. Z toho je zřejmé, že nebylo úmyslem zákonodárce vyloučiti dovolací rekurs jen u usnesení, jimiž se prozatímní opatření povoluje anebo příslušný návrh zamítá, jimiž se určuje rozsah prozatímního opatření, stanoví výše kauce a pod., nýbrž že dotčené omezení má platiti i o usneseních, která byla vydána při provedení povoleného prozatímního opatření (viz rozh. č. 15466 Sb. n. s.).
Byl proto odmítnut dovolací rekurs podle § 526, odst. 2, c. ř. s., §§ 78, 402 ex. ř., poslední ve znění zákona č. 314/1936 Sb. z. a n.).

Citace:

č. 16929. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 748-749.