Čís. 4952.

Zmatek čís. 11 § 281 tr. ř., určena-li doba trvání vedlejšího trestu po rozumu § 32 zák. na ochr. rep. delší než zákon připouští.
(Rozh. ze dne 20. března 1934, Zm I 953/32.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 27. října 1932, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem výzvy k trestným činům podle § 15 čís. 3 zákona na ochranu republiky, zrušil však podle § 290 tr. ř., přihlížeje k odvolání obžalovaného z výroku o ztrátě čestných práv občanských, napadený rozsudek ve výroku o době trvání ztráty čestných práv občanských a vyslovil, že tato doba trvá, pokud jde o způsobilost k nabytí nebo k opětnému nabytí akademických hodností a povolání, pro něž je taková hodnost podmínkou, do vykonání trestu, a, pokud jde o právo voliti a volen býti, nebo povolán býti k veřejné funkci nebo hlasovati ve věcech veřejných, tři léta. Pokud jde o ostatní práva v § 32 2 zákona na ochranu republiky uvedená, ponechal rozsudek prvního soudu beze změny.
Z důvodů:
Při prozkoumání spisů bylo shledáno, že napadený rozsudek je stižen zmatkem podle § 281 čís. 11 tr. ř. Uložilť obžalovanému za zločin výzvy k trestným činům podle § 15 čís. 3 zák. na ochr. rep. trest žaláře na dva měsíce (dosazeného dvěma posty) a vyslovil, že obžalovaný pozbývá ve smyslu § 32 zák. na ochr. rep. čestných práv občanských na pět roků, ježto spáchal čin z pohnutek nízkých a nečestných. Svým rozhodnutím zcela všeobecně vyřknutým, že ztráta čestných práv občan ských má trvati pět roků, porušil ustanovení § 32-3. zák. na ochr. rep. Tímto předpisem je stanoveno, jak dlouho může trvati ztráta čestných práv občanských, a to:
1. pokud jde o způsobilost k nabytí nebo k opětnému nabytí akademických hodností a povolání, pro něž je taková hodnost podmínkou, do vykonání trestu;
2. pokud jde o způsobilost k nabytí nebo k opětnému nabytí ostatních práv uvedených v § 32-2. čís. 1 zák. na ochr. rep., po dobu, kterou určí soud od tří do deseti let;
3. pokud jde o ztrátu práva voliti a volen neb povolán býti k veřejné funkci neb hlasovati ve věcech veřejných, tři léta.
První soud však uložil obžalovanému tuto ztrátu u všech uvedených práv občanských na pět let, ačkoliv podle cit. předpisu ztrátu práv sub 1. a 3. uvedených lze uložiti jen na dobu nahoře zmíněnou a kratší, než na jakou ji uložil první soud. Tím právě porušil cit. zákonné ustanovení, jež ve směru tom neponechává místo volné úvaze soudu a vykročil tak při vyměřování trestu ze své moci trestní. Učinil tak v neprospěch obžalovaného, ježto mu protizákonně prodloužil dobu uvedeného vedlejšího trestu. Zavinil tedy zmatek podle § 281 čís. 11 tr. ř., jehož je dbáti vzhledem k ustanovení § 290 tr. ř. z povinnosti úřední, an stěžovatel jej nevytýká. Bylo proto zrušiti napadený rozsudek ve výroku o době trvání ztráty čestných práv občanských, pokud tímto výrokem bylo porušeno ustanovení § 32 zák. na ochr. rep., a nahraditi jej výrokem v enunciátě uvedeným.

Citace:

č. 4952. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 126-127.