Čís. 4980.

Na periodickém tiskopisu smí býti uveden jako odpovědný redaktor jen, kdo skutečně funkce redaktora vykonává; jde o přečin podle § 9 odst 4 tisk. zák., byla-li jako takový vědomě uvedena osoba nastrčená.
(Rozh. ze dne 12. dubna 1934, Zm II 318/32.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 21. června 1932, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 9 posl. odstavec tiskového zákona.
Důvody:
Zmateční stížnost, uplatňující, zmatečnost rozsudku podle § 281 čís. 9, správně 9 a), tr. ř. jest bezdůvodná. Při správném výkladu zákona smí býti na periodickém tiskopisu uveden jako odpovědný redaktor jen, kdo skutečně vykonává funkci redaktora (rozh. vid. sb. 1518, 3790, Liszt, Lehrbuch des öesterr. Pressrechtes 1877, str. 81 a násl., 193). Nesešlo proto na tom, že snad obžalovaný je k vykonávání funkce odpovědného redaktora způsobilý po rozumu § 12 tisk. zák. a že byl podle předpisu § 10 tisk. zák. jako odpovědný redaktor oznámen úřadu. Zjistil-li nalézací soud, že obžalovaný byl jen osobou nastrčenou a že vpravdě vůbec nevykonával redaktorské funkce při periodickém tiskopisu, což ostatně i zmateční stížnost sama výslovně připouští, bylo uvedení obžalovaného jako zodpovědného redaktora na tiskopise tom vědomě nepravdivé. Je proto odsouzení obžalovaného pro přečin podle § 9 odst. 4 tisk. zák. čís. 6/1863 ř. zák. odůvodněno, když podle dalšího zjištění soudu obžalovaný s nastrčením své osoby jako odpovědného redaktora souhlasil a tudíž falešný údaj na tiskopise způsobem naznačeným v § 5 tr. zák. spoluzavinil.

Citace:

č. 4980. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 191-191.