Č. 10281.

Obecní dávky: Podléhá slosování vystavených zvířat, pořádané bez zvláštního vstupného na výstavě drůbeže, dávce ze zábav?
(Nález ze dne 19. ledna 1933 č. 763.)
Věc: Městská obec K. proti okresnímu úřadu v Kraslicích o dávku ze zábav. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Spolek pěstitelů poštovních holubů v K. pořádal ve dnech 1.-—3. března 1930 výstavu holubů, drůbeže a j. drobných zvířat, při níž uspořádáno také slosování živých zvířat. Prodáno 700 losů po 1 Kč. Platebním rozkazem městského úřadu z 11. března 1930 vyměřena spolku z této »tomboly« dávka ze zábav částkou 70 Kč, t. j. 10 h z losu.
Podanému odvolání, v němž namítáno, že toto slosování dávce nepodléhá, žal. úřad nař. rozhdnutím vyhověl s tímto odůvodněním: »Paragraf 2 dávkových pravidel vypočítává mezi podniky podléhajícími dávce ze zábav sice tomboly; tombolu však nelze beze všeho na roveň klásti věcné loterii, neboť pod tombolou rozumí se pravidelně »Juxlotterie«, loterie zábavná, která jednak nesleduje žádný zisk a jednak má na zřeteli jen rozdělení výher mezi stejný počet majitelů losů, takže na každý los připadne výhra. Nehledě na to, že uvedené znaky na věcnou loterii uspořádanou v tomto případě se nehodí, není tato nijak samostatným podnikem, její provedení stalo se spíše v rámci výstavy, jejíž navštěvovatelé platili vstupné, kdežto ona věcná loterie nepodléhala žádnému zvláštnímu vstupnému, a návštěvníkům výstavy bylo ponecháno na vůli, chtějí-Ii se zakoupením losu zúčastniti slosování čili nic. Pakliže od účastníků věcné loterie nevybíralo se vstupné, chybí zákonný předpoklad pro předepsání dávky za zábav, neboť § 5 platných dávkových pravidel nařizuje výslovně, že tato dávka vybírá se pravidelně jako dávka ze vstupenek. Základna vzatá nař. platebním rozkazem pro vyměření dávky jest směrodatná pouze pro předpis státní loterní taxy a kolkovného, jež také v daném případě ve prospěch státní pokladny byly vybrány.«
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Podle spisů je nesporno, že zúčastněný spolek uspořádal za vstupné výstavu holubů, drůbeže a j. drobných zvířat, a v rámci této výstavy pak slosování vystavených zvířat. Za účast na tomto slosování nebylo vybíráno žádné zvláštní vstupné ani jiná úplata, nýbrž mohl se ho zúčastniti každý návštěvník výstavy, který si zakoupil los po 1 Kč.
Podle § 2 č. 2 dávk. prav. jsou také výstavy zásadně zábavami podléhajícími dávce. Podle § 6 odst. 2 dávk. prav., platí-li se vedle jednotného vstupného do zábavy ještě zvláštní vstupné do jednotlivých oddílů zábavy anebo zvláštní úplata za účastenství na zábavě, jest platiti dávku z každé vstupenky a z každé úplaty. Jest tedy podle cit. ustanovení platiti ze zábavy, která není zábavou samostatnou, nýbrž jenom oddílem zábavy jiné, zvláštní dávku pouze tehdy, vybírá-li se do takového oddílu zvláštní vstupné nebo zvláštní úplata za účast na zábavě.
Za tohoto stavu nemusel se nss zabývati otázkou, zda sporné slosování bylo tombolou ve smyslu § 2 č. 2 dávk. prav. a jaký je vůbec obsah a rozsah tohoto pojmu. Neboť i kdyby šlo o tombolu ve smyslu § 2 č. 2 dávk. prav., podléhalo by toto slosování dávce jenom tehdy, kdyby se za účast na něm bylo vybíralo zvláštní vstupné nebo zvláštní úplata ve smyslu § 6 odst. 2. Podle zjištěného skutkového stavu zvláštní vstupné nebo zvláštní úplata za účast na onom slosování se nevybírala, nýbrž mohl se ho zúčastniti každý návštěvník výstavy, který si zakoupil los za 1 Kč. Tuto cenu za koupený los nelze však pokládati za zvláštní úplatu za účast na zábavě slosování po rozumu § 6 odst. 2 dávk. prav., neboť tato cena je smluvní úplatou za přislíbenou možnost výhry (§ 1267 o. z. o.), a má tedy podstatně jiný právní charakter.
Poněvadž podle toho, co uvedeno, zvláštní úplata za účast na zábavě slosování se neplatila, nemohlo toto slosování, pořádané v rámci výstavy, býti o sobě podrobeno dávce. Neshledal tudíž nss, že by nař. rozhodnutí nebylo v souhlasu se zákonem.

Citace:

Č. 10281. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 316-318.