Č. 10458.Samospráva okresní. — Řízení správní: * Pod pojem okresního úřadu ve smyslu § 4 a čl. 8 odst. 1 organisačního zákona č. 125/27 spadá také okresní zastupitelstvo (výbor); je proto zásadně možno odvolati se z usnesení orgánů posléze uvedených — pokud není stanoveno jinak — k zemskému úřadu.(Nález ze dne 30. března 1933 č. 3034.)Věc: Osada H. (adv. Dr. Fr. Lohr z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze (za zúč. osadu Č. adv. Dr. Em. Slabý z Prahy) o podíl na okresní subvenci ke stavbě silnice.Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.Důvody: Politická obec Č. (býv. okres Nasavrky, nyní Chrudim), sestávající z osad Č. a H., postavila v létech 1924—1926 silnici v délce 3943 m z H. přes Č. do M. (pol. obec L.), kde se silnice ta připojuje na okresní silnici L.—B. Před započetím se stavbou bylo mezi politickou obcí Č. jako stavebníkem a jmenovanými jejími osadami ujednáno, že stavební náklad uhradí osady Č. a H., každá v mezích svých hranic (osada H. v délce asi 1 km) a že stejným poměrem rozdělí se také všechny na stavbu získané subvence. Pokud se týče úseku silnice na katastru obce L., převzala jeho celý náklad, když obec L. odepřela k němu jakkoli přispěti, osada Č.Ve schůzi dne 21. října 1926 povolila osk v Nasavrkách na stavbu dotčené silnice okresní subvenci v částce 140000 Kč s přídavkem 60000 Kč na trať v území obce L., o čemž vyrozuměn obecní úřad v Č. výměrem z 26. listopadu 1926. Dalším výměrem z 29. listopadu 1928 bylo oznámeno obecnímu úřadu v Č., že osk se téhož dne usnesla se zřetelem k přílišnému nákladu, jímž je osada Č. stavbou silnice zatížena, zvýšiti této osadě vyměřenou okresní subvenci o 30000 Kč, při čemž podotčeno, že částka ta bude vyplacena přímo osadě Č.V podání z 24. února 1929 na okresní úřad v Chrudimi domáhala se osada H. podílu na této dodatečné subvenci, uvádějíc v podstatě, že podle sdělení členů býv. osk v Nasavrkách byla subvence ta povolena stavebníku, tedy celé politické obci, která jedině může subvenci obdržeti a je povinna použíti jí dle ujednání před stavbou učiněného. Dalším podáním z 31. března 1929 předložila osada H. okresnímu úřadu prohlášení z 21. března 1929, vydané a podepsané předsedou, místopředsedou a osmi členy býv. osk v Nasavrkách, jímž tito potvrzují, že subvence 30000 Kč byla odhlasována stavebníku, kterým byla politická obec Č., a nikoli osadě Č., a poznamenávají, že každý jiný výklad neb úřední textace usnesení toho byly by v odporu s učiněným usnesením.V zasedání ze 4. dubna 1929 usnesl se okresní výbor v Chrudimi vyhověti žádosti osady H., aby podle prohlášení desíti členů býv. osk v N., vysvětlujícího pravý smysl usnesení z 29. listopadu 1928, bylo zvýšení okresní subvence v částce 30000 Kč na stavbu silnice H.—Č.— M. přiřknuto politické obci Č. pro osady Č. a H.Z tohoto usnesení, intimovaného výměrem okresního úřadu v Chrudimi z 10. dubna 1929 obecnímu úřadu v Č. s příkazem, aby o něm byly vyrozuměny osadní úřady v Č. a H., podalo osadní zastupitelstvo v Č. odvolání. Nař. rozhodnutím vyhověl zemský úřad v Praze odvolání osadního zastupitelstva v Č., zrušil v odpor vzatý výměr okresního úřadu v Chrudimi z 10. dubna 1929 a nalezl právem, že okresní subvence 30000 Kč, povolená usnesením býv. osk v Nasavrkách z 29. listopadu 1928, náleží pouze osadě Č. jako takové, a nikoli složené politické obci Č. (včetně osady H.).Proti tomuto rozhodnutí směřuje stížnost osady H., o niž nss uvážil toto: —Maje projednati stížnost osady H., musil nss zprvu uvážiti, byl-li zemský úřad vůbec příslušným přezkoumávati instanční usnesení okresního výboru.Organisační zákon — nehledíc k ustanovení § 99, které se týká záležitostí obecních —- mimo předpisy §§ 83 a 87 nemá ustanovení o tom, že by usnesení okresního zastupitelstva, po případě okresního výboru podléhalo nějaké instanční kontrole, resp. o tom, který úřad by byl kompetentní tuto kontrolu vykonávati. Dlužno však uvážiti, že podle § 4 org. zák. veškeru vnitřní správu a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela v Čechách okresním správám politickým, jejich přednostům a zastupitelským okresům, vykonávají okresní úřady, a že podle § 6 se »ve správě okresní (§ 4) účastní občanstvo okresními..... zastupitelstvy, výbory a senáty«. Jestliže zásadní organisační a kompetenční norma § 4 označuje jako jediného nositele veškeré vnitřní správy a všech práv, jež dosud příslušela (v Čechách) okresním správám politickým, jejich přednostům a zastupitelským okresům, »okresní úřad«, nezmiňujíc se nijak o okresním zastupitelstvu, jemuž přece § 75 téhož zák. přiznává určitou působnost, jež dosud příslušela zastupitelským okresům, je na snadě závěr, že zákon v § 4 slovem »okresní úřad« nerozumí pouze okresní úřad v obvyklém slova smyslu, t. j. monokratický orgán státní, representovaný okresním hejtmanem, nýbrž celý úřední organismus, povolaný vykonávati v okresu vnitřní správu. Potvrzen je úsudek ten zněním § 6, neboť ani zde okresní zastupitelstvo (výbor) neoznačuje se jako samostatný úřad se samostatnými kompetencemi, nýbrž jen jako organisační útvar, prostřednictvím něhož občanstvo účastní se »ve správě okresní (§ 4)«, tedy ve vnitřní správě vykonávané »okresnim úřadem«, a tedy jako organisační součást »okresního úřadu« ve smyslu § 4 org. zák. Výklad ten je také ve shodě se základní myšlénkou organisačního zák. č. 125/27, který, — stejně jako již zákon o župním zřízení č. 126/20 — sledoval cíl nahraditi dosavadní systém dvojí správy, jednak správy státní, jednak místní samosprávy okresní (a zemské), systémem jednotné správy státní za spoluúčasti živlu občanského, jak to naznačila již ústavní listina zejména v § 86. Výkladu tomu nejsou na překážku ani některé další předpisy organisačního zákona, které kladou »okresní úřad« a »okresní zastupitelstvo (výbor)« vedle sebe (na př. § 8 odst. 1 bod 1 a 2, § 83, 99), neboť v předpisech těch jedná se o to, vymeziti v oboru jednotné vnitřní správy okresu (§ 4) onu působnost, kterou »okresní úřad« § 4 vykonává v organ, formě okresního zastupitelstva (výboru), na rozdíl od ostatní vnitřní správy, kterou primérně vykonává bez účasti občanstva jako monokratický orgán státní. Zahrnuje-li však § 4 org. zák. pod pojem »okresní úřad« také okresní zastupitelstvo (výbor), pak dlužno v témže smyslu vykládati pojem »okresní úřad« v základní normě procesní čl. 8 odst. 1 org. zák., a dlužno tudíž — pokud není výslovně stanoveno jinak a podle povahy věci adm. opravný prostředek vůbec je možný — připustiti také proti aktům okresního zastupitelstva (výboru) odvolání na »zemský úřad«, který — pokud není výslovně řečeno, že o odvolání rozhoduje zemský výbor, jako na př. v § 83 — rozhodne jako monokratický orgán státní. Do této konstrukce zapadají pak i předpisy §§ 83 a 87/4, které nejeví se jako výjimky z pravidla, nýbrž pouze jako důsledky zásady vyvozené z §§ 4, 6 a čl. 8/1 org. zák.Uznav takto kompetenci zemského úřadu k vydání nař. rozhodnutí uvážil nss ve věci: —