Č. 10495.Živnostenské právo: I. Jde-li o udělení koncese pro zprostředkování koupě a prodeje realit, není živn. společenstvo oprávněno činiti námitky s hlediska místní potřeby. — II. O průkazu způsobilosti k uvedené živnosti podle zák. č. 203/25 a vl. nař. č. 71/26 Sb.(Nález ze dne 18. dubna 1933 č. 6815.)Věc: Grémium zprostředkovatelů koupě a prodeje realit v Praze proti ministerstvu obchodu (za zúč. Frant. K. v H. adv. Dr. Josef Danko z Prahy) o koncesi pro zprostředkování koupě a prodeje realit.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.Důvody: Rozhodnutím z 22. října 1929 zamítl zemský úřad žádost Františka K. za udělení koncese pro zprostředkování prodeje, koupě, směny, nájmu a pachtu realit, opatřování úvěrů a bytů se stanovištěm v H. Nař. rozhodnutím vyhověl žal. úřad odvolání z toho podanému a udělil uchazeči žádanou koncesi. Podle správních spisů intimoval okresní úřad v Hořovicích toto rozhodnutí výměrem z 10. července 1930 jen Františku K., nikoli však stěžujícímu si společenstvu. Zároveň však vyhotovil Františku K. dekret o udělené koncesi a zaslal opis jeho také stěžujícímu si společenstvu.Společenstvo vznáší ve stížnosti proti udělení koncese jednak námitky s hlediska místní potřeby, jednak námitky týkající se průkazů způsobilosti. Námitky uplatňované s hlediska místní potřeby dlužno odmítnouti pro nepřípustnost jejich na základě těchto úvah:V řízení o udělení koncese přísluší živn. společenstvu postavení strany a nárok, aby o námitkách jeho bylo rozhodnuto, pouze potud, pokud platný právní řád společenstvu postavení strany přiznává. Pokud jde o koncesované živnosti, k jichž nastoupení vyžaduje se zvláštní způsobilost, má živn. úřad podle ustanovení § 23 d) odst. 1 živn. ř. dáti příslušnému společenstvu po dobu 3 neděl příležitost, aby u úřadu nahlédlo v doklady, které strana předložila na průkaz své způsobilosti, a má společenstvo na vůli podati v této lhůtě dobré zdání o předloženém průkazu způsobilosti. V § 116 d) č. 1 živn. ř. vyhrazeno jest společenstvu odvolací právo z rozhodnutí a opatření živn. úřadu, jímž byla udělena koncese na živnost koncesovanou, jestliže společenstvo podle předpisu § 23 a) podalo včas dobrozdání, ale rozhodnutí se nestalo ve smyslu tohoto dobrozdání.V § 2 odst. 2 zák. z 19. srpna 1925 č. 203 Sb., kterým byly některé obory zprostředkování prohlášeny za živnost koncesovanou ve smyslu živn. řádu, je předepsáno, že při rozhodování o propůjčení koncese má býti přihlíženo k potřebě obyvatelstva a že má bytí v tom směru před rozhodnutím mimo jiné slyšeno i živn. společenstvo. Tento zákon neobsahuje ustanovení, z něhož by bylo lze usuzovati, že by společenstvům příslušelo postavení strany, pokud jde o posouzení potřeby obyvatelstva, totiž že by jim bylo vyhrazeno právo odvolati se z rozhodnutí živn. úřadu, jímž byla udělena koncese na soukromé zprostředkování přes to, že rozhodnutí o otázce potřeby obyvatelstva nestalo se ve smyslu dobrozdání společenstva.Nemá-li však společenstvo v řízení o udělení koncese postavení strany, pokud jde o jiné zájmy veřejné, než o posouzení průkazu způsobilosti, nelze v tom, že žal. úřad udělil zúčastněné straně žádanou koncesi přes to, že společenstvo ve svém dobrozdání tvrdilo, že není tu potřeby obyvatelstva, k níž při propůjčení koncese podle § 2 odst. 3 zák. č. 203/25 přihlížeti dlužno, pak nelze shledati porušení nějakého subj. práva stěžujícího si společenstva podle § 2 zák. o ss, které by připouštělo, aby společenstvo dovolalo se rozhodnutí nss-u o této otázce.Pokud jde o průkaz způsobilosti, namítá stěžující si společenstvo, že nař. rozhodnutí je nezákonné, neboť úřad udělil zúčastněné straně koncesi, ač neprokázala odbornou způsobilost po rozumu § 1 odst. 3 vl. nař. ze 14. května 1926 č. 71 Sb. k provozování živnosti soukromého zprostředkování. Tam se požaduje, aby uchazeč o koncesi prokázal odbornou způsobilost k provozování živnosti soukromého zprostředkování ve smyslu § 1 zák. č. 203/25 vysvědčeními o nejméně 5letém zaměstnání v podniku úředně povoleném k soukromému zprostředkování aneb aby podal průkaz vysvědčeními o nejméně 7leté činnosti v jiném podniku umožňujícím žadateli nabytí odborných vědomostí a zkušeností k řádnému výkonu toho kterého oprávnění vytčeného v § 1 zák. č. 203/25.Stížnost namítá, že zúčastněná strana prokázala pouze 2leté zaměstnání v advokátní kanceláři. Tuto námitku uplatnilo stěžující si grémium vycházejíc z předpokladu, že min. obch. založilo své rozhodnutí, pokud jde o průkaz odborné způsobilosti žadatelovy, na skutkové podstatě, z níž vycházel zemský úřad, totiž, že žadatel prokázal vysvědčeními pouze 2leté zaměstnání v advokátní kanceláři. K tomuto názoru bylo svedeno tím, že nař. rozhodnutím bylo mu toliko sděleno, že min. obch. udělilo zúčastněné straně žádanou koncesi. Důvody, na základě nichž dospělo min. k udělení koncese, totiž, že zúčastněná strana předložila v řízení odvolacím další doklady na průkaz všeobecného vzdělání a odborné způsobilosti, totiž vysvědčení o absolvování měšťanské školy a doklady o činnosti v kanceláři advokátní, notářské a v ústavech pojišťovacích po dobu více než 7 let, a jimi podle názoru žal. úřadu podala předepsaný průkaz způsobilosti k nabytí žádané koncese, nebyly stěžujícímu si společenstvu sděleny, ani mu nebyla dána příležitost, aby nahlédlo v doklady, které zúčastněná strana po vydání rozhodnutí prvé stolice na doklad svého všeobecného vzdělání a odborné způsobilosti předložila, a aby o těchto dokladech podalo dobré zdání.Tímto postupem bylo porušeno ustanovení § 23 d) odst. 1 živn. ř., upravující formální postup úředního řízení o žádostech za udělení koncese průkazem způsobilosti vázané, a byla stěžujícímu si společenstvu ztížena účinná obrana, což zakládá podstatnou vadu řízení.