Č. 10471.Církevní věci. — Řízení správní (Slovensko): O zřízení orthodoxní židovské náboženské obce filiální rozhoduje za platnosti zák. č. 125/27 v prvé stolici zemský úřad, v druhé stolici min. škol.(Nález ze dne 5. dubna 1933 č. 20584/32.)Věc: Židovská náboženská obec kongresová v L. (adv. Dr. Matěj Weiner z Lipt. Sv. Mikuláše) proti zemskému úřadu v Bratislavě (za zúč. autonomní orthodoxní židovskou náboženskou filiální obec v L. adv. Dr. Šalamoun Rotter z Bratislavy) o zřízení autonomní orthodoxní filiální náboženské obce židovské v L.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení. Důvody: Výměrem z 27. září 1929 vzal zemský úřad v Bratislavě na základě nař. býv. uh. min. veř. výučby ze 13. července 1906 a na základě zápisnice sepsané na prvém valném shromáždění autonomní orthodoxní filiální obce v L. dne 25. srpna 1929 na vědomí ustavení a zřízení autonomní orthodoxní židovské filiální obce náboženské v L. s tím, že tato filiální náboženská obec je povinna ve smyslu § 20 zák. čl. LIII:1868 se přidružiti k autonomní orthodoxní židovské náboženské obci v H. a podrobiti se rabinátu téže obce a že členové vystoupivší z kongresové náboženské obce v L. jsou ve smyslu § 50 stanov organisace autonomních orthodoxních židovských náboženských obcí na Slov. případně ve smyslu § 2 nařízení býv. uh. min. veř. výučby z 21. června 1888 č. 1191 pres. povinni přispívati k břemenům opuštěné náboženské obce po dalších 5 let, nepočítaje rok vystoupení. Výměr tento byl doručen autonomní orthodoxní filiální náboženské obci židovské v L. a ústřední kanceláři autonomních orthodoxních náboženských obcí na Slov. v Bratislavě.O výměru zvěděla kongresová náboženská obec židovská v L. a žádala o doručení, což se také stalo, a současně byl doručen opis výměru zemského úřadu v Bratislavě z 21. ledna 1930 tohoto znění: »Okresnímu úřadu v L.: Přípis předsednictva kongresové židovské náboženské obce z 28. prosince 1929 připojením zdejšího výměru z 27. září 1929 se zasílá za účelem jeho doručení předsednictvu a současně nechť je vyrozuměno o tom, že zemský úřad vzal zřízení autonomní orthodoxní filiální obce náboženské v L. na vědomí na základě § 50 stanov organisace autonomních orthodoxních židovských náboženských obcí na Slov., které byly schváleny býv. min. pro Slov. č. 4181/adm. 7. ze dne 14. dubna 1920. Ve smyslu nál. Boh. A 5250/25 dosavadní nařízení býv. min. veř. výučby obzvláště nař. z 21. června 1888 č. 1191 pres. a na jeho základě se vyvinuvší prakse byla změněna předpisy schválených stanov a v důsledku toho nebylo již třeba činiti vzetí na vědomi utvoření nové orthodoxní filiální obce závislým na předběžném šetření předepsaném v nař. č. 1191 pres. z r. 1888.«O stížnosti uvážil nss toto: Maje rozhodnouti o stížnosti ve věci samé, musil se nss zabývati nejprve otázkou, zda nař. rozhodnutí jest konečné ve smyslu § 5 zák. o ss. Rozhodnutí to bylo vydáno za platnosti zák. č. 125/27 o organisaci politické správy a vl. nař. č. 8/28 o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů. Podle čl. 8 zák. č. 125/27, pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnuti okresního úřadu k zem. úřadu a rozhoduje-li tento úřad sám v prvé stolici, lze se odvolati z jeho rozhodnutí k příslušnému min. Z rozhodnutí zem. úřadu jako odvolacího není další odvolání přípustno.V daném případě rozhodoval zem. úřad sám v prvé stolici a jako prvoinstanční rozhodnutí se napadený jeho výměr taky vůči straně jeví; je tedy proti jeho rozhodnutí přípustno odvolání k příslušnému min. v daném případě k min. škol., leda že by opravný prostředek byl vyloučen.Nss neshledal předpisu, podle kterého by v daném případě opravný prostředek byl vyloučen; jmenovitě neobsahují takového předpisu ustanovení, kterých se žal. úřad dovolává. Nař. býv. uh. min. vyuč. ze 13. července 1906 č. 57121, na jehož základě vzal žal. úřad výměrem z 27. září 1929 na vědomí zřízení filiální náboženské obce židovské v L., a které upravuje obsah stanov filiálních obcí židovských v částech vztahujících se na věci školské, dále postup při ukládání těchto stanov do municipálního archivu nemá vůbec předpisu o tom, že by byl vyloučen opravný prostředek proti prvoinstančnímu rozhodnutí adm. úřadu v těchto věcech. Za to nař. téhož min. z 21. června 1888 č. 1191 pres., které v závěru upravuje kompetenci k rozhodování sporů vzniklých mezi židy při použití pravidel tímto nařízením vydaných v životě náboženských obcí anebo i jinak se vyskytujících, počítá se třemi instancemi, stejně tak nař. téhož min. č. 97929/1904 přizpůsobující tuto kompetenci ustanovení § 1 zák. čl. XX:1901 o zjednodušení adm. řízení. Také ani § 50 stanov organisace autonomních orthodoxních židovských náboženských obcí na Slov. schválený výnosem ministra s plnou mocí pro správu Slov. ze 14. dubna 1920 č. 4181/1 neobsahuje omezení co do opravných prostředků.Než potom není nař. rozhodnutí vydané zem. úřadem konečným a byla by tedy vlastně stížnost na nss podle § 5 zák. o ss nepřípustnou. Že však se st-lka neodvolala k vyšší instanci — v daném případě k min. škol. —, způsobil žal. úřad sám tím, že neopatřil své rozhodnutí právním poučením o opravných prostředcích, ač to § 68 odst. 2 resp. § 70 odst. 1 vl. nař. č. 8/28 výslovně předpisují, čímž vzbudil ve st-lce přesvědčení, že nař. rozhodnutí opravnému prostředku v řízení správním již nepodléhá. Tento nedostatek zakládá tudíž podstatnou vadu řízení.