Č. 608.

Zabírání bytů: Bytová komise obecní není orgánem příslušným k rozhodování o zabírání bytů dle nař. vl. z 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a n.
(Nález ze dne 6. prosince 1920 č. 11500.)
Prejudikatura: nález ze dne 21. listopadu 1919 č. 5960, sbírky č. 245 a j.
Věc: Rudolf Wanitschke v Mariánských Horách (adv. Dr. Max Beer z Moravské Ostravy) proti okresní správě politické v Moravské Ostravě stran odstoupení jednoho pokoje z bytu Karla N.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Stěžovatel vydobyl si proti svému nájemci, Karlu N., který v jeho domě čp. 480 v Mariánských Horách bydlel v bytě o třech pokojích s kuchyní a příslušenstvím, soudní výpověď z jednoho pokoje.
Na žádost Karla N. vyhlásila bytová komise města Mariánských Hor usnesením ze dne 16. listopadu 1919 č. 33/B, že jest tomuto nájemci ponechati celý byt, poněvadž byt tento na dva byty rozděliti se nedá a nájemníku hledíc k počtu členů jeho domácnosti přísluší celý byt. Bytová komise dovolávala se při tom ustanovení § 3 nař. vl. z 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a n.
Odpor majitele domu byl politickou správou okresní naříkaným rozhodnutím zamítnut, a to v podstatě z důvodů uvedených bytovou komisí.
Ve stížnosti k tomuto soudu podané namítá se, že bytová komise nebyla příslušná rozhodnouti o zakročení Karla N. proti soudní výpovědi a že rozhodnutí její nedá se o dovolané ustanovení opříti.
Nejvyšší správní soud uvážil o stížnosti toto:
Výrok bytové komise jest dle svého obsahu zabráním bytové místnosti. Zabíráním bytů a obytných místností byla dle dovolávaného nařízení pověřena obec. Obec měla tuto příslušnost podle § 7 novely k obecnímu zřízení ze 7. února 1919 č. 76 sb. z. a n. vykonávati skrze obecní radu (srov. nález z 21. listopadu 1919 č. 5960, Boh. č. 245).
Bytová komise jest tedy orgán k vydávání nálezů zabíracích nepříslušný. Výrok nepříslušného orgánu není však způsobilým předmětem meritorního přezkoumávání vyšší stolice. Tato jest naopak povinna povšimnouti si zmatečnosti nepříslušného výroku a zdržeti se jeho věcného zkoušení. Žalovaný úřad pustil se však do meritorního zkoumání zmatečného usnesení bytové komise, a rozhodoval tudíž — ježto výroku prvé stolice v pravdě vůbec nebylo — meritorně jako stolice prvá, k čemuž však nedostávalo se mu příslušnosti, ježto dle § 24 cit. nařízení byl povolán rozhodovati toliko jako stolice odvolací.
V tom spočívá nezákonnost, pročež bylo naříkané rozhodnutí dle § 7 zákona o správním soudě zrušiti.

Citace:

č. 625. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 779-781.