Č. 13019.

Živnostenské právo: V řízení o opovědi řemeslné živnosti není živnostenské společenstvo legitimováno k námitce, že opovídatel chce krýti neoprávněnou činnost jiné osoby.
(Nález z 19. října 1937 č. 4191/35-3.)
Věc: Společenstvo fotografů pro obvod obch. a živn. komory v Praze proti rozh. zem. úřadu v Praze z 11. dubna 1935 o opovědi živnosti.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání stěžujícího si společenstva z výměru magistrátu hlav. města Prahy z 2. března 1933, jímž byla vzata na vědomí opověď zúč. Gizely K., bude provozovati řemeslnou živnost fotografickou se stanovištěm v Praze II., Národní tř. č. 43, a vydán jí živnostenský list. O stížnosti na toto rozhodnutí uvažoval soud takto:
Pokud společenstvo i ve stížnosti k tomuto soudu podané opakuje námitku, přednesenou již během řízení správního, že opověď zúč. Gizely K. neměla býti brána na vědomí proto, že táž nepřikročila k samostatnému provozování živnosti fotografické na svůj účet, že ji sama provozovati ani nezamýšlí, nýbrž ji chce získati jen za tím účelem, aby svůj fotografický závod mohla prodati neoprávněné osobě a tímto způsobem její neoprávněnou činnost krýti, jde o námitku, kterou společenstvo v řízení o ohlášení živnosti řemeslné není legitimováno uplatňovati, jsouc podle § 14 lit. f) živn. řádu omezeno na námitky proti průkazu způsobilosti. Nemohlo proto společenstvo zamítnutím této námitky, třeba se i stalo bez jakéhokoliv odůvodnění, ve svých subjektivních právech býti dotčeno, a je proto stížnost jeho v tomto směru bezdůvodná.
V ostatním namítá stížnost v podstatě, že písemné doklady, jež Gizela K. předložila ke své ohlášce jakožto průkaz způsobilosti, nejsou věrohodné, resp. neodpovídají pravdě, že proto mělo býti přezkoumáno jeji tvrzení o době učňovské a pomocnické a měly býti za tím účelem provedeny důkazy, jež společenstvo již ve svém vyjádření před prvou stolicí nabídlo, a že pochybnosti jím přednesené měly býti v nař. rozhodnutí podrobně vyvráceny. K tomu se ze spisů konstatuje, že sice již úřad I. stolice dal provésti některé důkazy společenstvem nabídnuté, tak si vyžádal vyjádření živnostenského společenstva v Trnavě a vyslechl dřívějšího zaměstnavatele Gizely K. Ludvíka A., leč výsledky tohoto průvodního řízení nebyly ani během řízení, v prvé stolici, ani později společenstvu dány k vyjádření (§ 48 odst. 3 správ. řádu) a také žádná z obou stolic se s námitkami společenstva nevypořádala, jak bylo jejich povinností vzhledem k ustanovení § 70, resp. též § 82 správ. řádu č. 8/1928 Sb. Tímto postupem byla nejen stěžujícímu si společenstvu znemožněna řádná obrana, nýbrž i tomuto soudu bylo spolehlivé přezkoumání nař. rozhodnutí valně ztíženo. V tom shledal proto nss podstatnou vadu řízení.

Citace:

č. 13019. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 919-920.