Č. 12275.

Pojišťovací právo. — Řízení správní: * Odvolání z rozhodnutí okr. úřadu, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku na platební rozkaz nem. pojišťovny, podati jest podle § 76 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. o správním řízení u úřadu okresního. Ustanovení § 239 odst. 5 zákona č. 221/1924 Sb. ve znění zák. č. 184/1928 Sb. týká se jen opravného prostředku proti výměrům nositele pojištění.
(Nález z 29. ledna 1936 č. 10348/36.)
Věc: Amalie T. v Podivíne proti rozh. zem. úřadu v Brně z 2. května 1933 a včasnosti opravného prostředku.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 28. března 1933 odmítl okr. úřad v Hodoníně odvolání st-lkv z výměru téhož okr. úřadu z 23. února 1933 podle § 78 vl. nař. č. 8/1928 Sb. jako opožděné, poněvadž napadený výměr byl odvolatelce podle potvrzenky doručen dne 27. února 1933, tato však podala odvolání přes správné poučení o opravných prostředcích u okr. nem. pojišťovny v Hodoníně, odvolání pak bylo dodáno okr. úřadu, kde v 15denní odvolací lhůtě mělo býti podáno, teprve dne 23. března 1933, tedy po uplynutí lbdenní odvolací lhůty.
Odvolání st-lky žal. úřad nař. rozhodnutím nevyhověl a potvrdil napadený výměr ze správných jeho důvodů. K námitce odvolání, že stížnost ze 14. března 1933 nelze považovati za opožděnou, ana byla správně podána u nositele pojištění, jakožto prvé stolice, podotkl, že stížnost ze 14. března 1933 nebyla odvoláním proti výměru pojišťovny, nýbrž odvoláním proti výměru okr. úřadu. Pro takové odvolání platí ustanovení § 76 spr. říz., podle něhož jest odvolání podati vždy u úřadu, který ve věci rozhodl v prvé stolici. Úřadem však, který rozhodl v prvé stolici, jest podle smyslu citovaného předpisu rozuměti vždy úřad politický. Opírá-li odvolavatelka své odlišné stanovisko o předpis 5. odst. § 239 poj. zákona, činí tak neprávem, poněvadž všechna ustanovení cit. odstavce § 239 poj. zákona týkají se pouze prvého opravného prostředku, t. j. opravného prostředku od nositele pojištění k prvé instanci opravné. O ostatním instančním postupu platí ustanovení o řízení před politickými úřady.
O stížnosti, do tohoto rozhodnutí podané, uvážil nss toto:
Nepopírajíc skutkových předpokladů, ze kterých vyšel žal. úřad, že totiž odvolání st-lčino z výměru okr. úřadu v Hodoníně z 23. února 1933 a doručeného dne 27. února 1933, došlo k okr. úřadu teprve dne 23. března 1933, tedy po uplynutí 15denní lhůty odvolací, shledává stížnost nezákonnost nař. rozhodnutí v tom, že žal. úřad použil ustanovení § 76 vl. nař. č. 8/1928 Sb., kdežto; podle jejího mínění měl použiti ustanovení § 239 odst. 5 zák. č. 221/1924 Sb. ve znění zákona č. 184/28 Sb. jako zákonného ustanovení pozdějšího a speciálnějšího, podle něhož jest opravné prostředky proti výměrům nositelů sociálního pojištění podávati u nositelů pojištění, tedy v daném případě u okr. nem. pojišťovny samé.
Mínění stížnosti nss přisvědčiti nemohl. Na sporu jest otázka, kde jest podávati odvolání z výměru okr. úřadu, který rozhodl o opravném prostředku podaném z výměru okr. nem. pojišťovny. Rozhodovati o opravných prostředcích proti výměrům nositelů pojištění náleží podle § 239 odst. 1 zák. č. 221/24 ve znění zákona č. 184/1928 politickým úřadům, pokud není zvláště přikázáno soudům. Řízení, které ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů provádějí okr. a zem. úřady, upraveno jest správním řádem vl. nař. č. 8/1928 Sb., který v hlavě V. upravuje také řízení odvolací. Poněvadž v daném případě o opravném prostředku proti výměru okr. nem. pojišťovny v Hodoníně rozhodl již okr. úřad v Hodoníně výměrem z 23. února 1933, vstoupila tím nepochybně věc již do funkční sféry politických úřadů a dlužno otázku, o niž jde, posuzovati podle předpisů správního řádu. Dovolávati se předpisu § 239 odst. 5 zák. č. 221/24 ve znění zákona č. 184/28 Sb. nemůže stížnost již proto, poněvadž tento předpis, jak stížnost sama uznává, otázku, o niž jde, vůbec neřeší, nýbrž upravuje jen otázku, kde se podávají opravné prostředky proti výměrům nositelů pojištění.
Kde jest podávati odvolání proti rozhodnutím politických úřadů, stanovil § 76 správního řádu předpisem, že odvolání podati jest vždy u úřadu, který ve věci rozhodl v I. stolici. Poněvadž § 1 správního řádu upravuje toliko řízení před úřady politickými, nelze úřadem, který ve věci rozhodl v I. stolici, uvedeným v § 76, rozuměti úřad jiný, nežli úřad politický, tedy buď úřad okr. nebo úřad zem., podle toho, který z nich in concreto rozhodoval v 1. stolici. Názor ten vyslovil již nss v nálezu Boh. A. 10.388/33, na jehož podrobné odůvodnění se odkazuje. Je tedy smysl ustanovení § 76 ten, že odvolání jest podati u toho politického úřadu, jehož rozhodnutí se béře v odpor. Dále význam jeho nesahá. I když tedy jde o věc, která prve než došla na úřad politický, projednávána byla okr. nem. pojišťovnou, nelze, jakmile o ní rozhodl úřad okr., »úřadem, který ve věci rozhodl v I. stolici,« ve smyslu § 76 správního řádu rozuměti okr. nem. pojišťovnu, nýbrž toliko úřad okr.
Použil-li tedy žal. úřad § 76 správního řádu a potvrdiv výměr okr. úřadu vyslovil, že odvolání st-lčino z výměru okr. úřadu v Hodoníně ze dne 23. února 1933, které k tomuto úřadu došlo až 23. března 1933, bylo podáno opožděně, nelze ve výroku jeho shledávati porušení zákona.

Citace:

Č. 12275. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 227-229.