Č. 8861.

Samospráva obecní: Účast členů obecního zastupitelstva při usnášení obecního zastupitelstva o věci týkající se zájmů akciové společnosti, v jejíž správní radě členové ti zasedají, odporuje předpisu § 5, odst. 2 zák. č. 76/19 i tehdy, jsou-li osoby ty členy správní rady jako členové obecního zastupitelstva.
(Nález ze dne 29. října 1930 č. 16534.)
Věc: Městská obec M. proti zemskému výboru v Brně (za zúč. Severní dráhu Ferdinandovu, Báňskou a hutní společnost a Vítkovické kamenouhelné doly adv. Dr. Josef Pospíšil z Mor. Ostravy a za Vítkovické horní a hutní těžířstvo adv. Dr. Jos. Raschka z Mor. Ostravy) o podjatost členů městského zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Městské zastupitelstvo v M. usneslo se ve schůzi, konané dne 1. července 1927, které se zúčastnilo 51 členů, jednomyslně na tom, aby elektrárenské akc. společností v M. bylo dáno výhradně právo klásti dálkovodné topné potrubí na veřejných ulicích a náměstích na území, zahrnutém v předloženém projektu, a dále prioritní právo klásti dálkové topné potrubí na celém území města, avšak s omezením, že vyskytl-li by se projekt nějakého nového dálkového topení na území, kde výhradně právo řečené společnosti nebylo dosud uděleno, musí se společnost na vyzvání obce do 8 dnů rozhodnouti a závazně prohlásiti, že i toto nové území bude zásobovati teplem, jinak má obec právo propůjčiti veř. cesty, náměstí atd. jinému uchazeči ke kladení potrubí dálkového topení. Z tohoto usnesení podaly odvolání firmy Severní dráha Ferdinandova, akc. spol., Vítkovické kamenouhelné doly, Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost a Mor.-slezské elektrárny, v němž mimo jiné námitky bylo také uplatňováno, že v odpor vzaté usnesení bylo schváleno hlasy 6 členů měst. zastupitelstva, kteří jsou zároveň členy správní rady Mor.-ostr. elektrárenské akc. společnosti, a z tohoto důvodu byla dovozována zmatečnost onoho usnesení ve smyslu § 5 novely k obec. zřízení.
Nař. rozhodnutím zrušil žal. úřad nař. usnesení jako nezákonné v podstatě z toho důvodu, že ve schůzi měst. zastupitelstva z 1. července 1927 byli přítomni a účastnili se hlasování členové zastupitelstva Jan G., Fr. Cz., B. Č., Jos. P., V. R., Jos. U. a Aug. V., z nichž Jan G. jest předsedou, ostatní pak členy správní rady Mor.-ostr. elektrárenské akc. společnosti. Podle 2. odst. § 5 novely k obec. zříz. (zák. č. 76/19) jest účast členů správní rady akc. společnosti, jsoucích současně členy obecního zastupitelstva, vyloučena při jednáních jeho, při nichž jde o zvláštní osobní, soukr. nebo veř. zájem akc. společnosti, kterou oni členové správní rady zastupují. Že uvedené osoby jsou členy správní rady jmenované společnosti, není sporné, a nemůže býti pochybnosti, že ohledně nabytí práv nař. usnesením městského zastupitelstva jmenované akciové společnosti poskytovaných, jde o zvláštní soukromý zájem této akc. společnosti. Zákon nikterak nerozeznává, zda člen obecního zastupitelstva byl vyslán do správní rady akc. společnosti jako zástupce veř. korporace, příp. obce, či zda jest členem správní rady jako osoba soukromá.
O stížnosti nss uvážil:
Spor redukuje se tedy jen na dvě právní otázky, a to 1. zdali ustanovení § 5 odst. 2 novely k obecním řízením dopadá i na případ, kdy členové správní rady akc. společnosti jsou jimi jako členové obecního zastupitelstva, a 2. zdali podjatost člena obecního zastupitelstva ve smyslu § 5 cit. zák. činí obecní zastupitelstvo nezpůsobilým usnášeti se jen v tom případě, kdy účast podjatých členů na hlasování mohla by míti vliv in concreto na výsledek voleb.
Ad 1. Znění § 5 odstavce 2 zák. č. 76/19 je tak absolutní, že nelze pochybovati o tom, že již abstraktní možnost kolise funkčních povinností člena obecního zastupitelstva, který jest členem správní rady akc. společnosti, zakládá podjatost ve smyslu zákona. Leč i kdyby bylo možno dáti ustanovení § 5/2 přes jeho kategorické znění výklad restriktivní, který stížnost opírá o ratio legis, poukazujíc na zvláštnost případu, o který jde, kdy členství ve správní radě zakládá se na členství v obecním zastupitelstvu, mohl by tento restriktivní výklad dopadati jen na případy, kde kolise funkčních povinností ani virtuelně není možná, což by předpokládalo, že zájmy obce a akc. společnosti budou za všech okolností v úplné shodě již proto, že většina správní rady složena jest ze členů obecního zastupitelstva. Takovéto naprosté shodnosti zájmů obce a akc. společnosti nelze však dokázati.
Ad 2. Brání-li podle zák. podjatost již i pouhé účasti ve schůzi bez účasti na hlasování, nemůže záležeti na počtu hlasů podjatých členů a na poměru jich k celkovému výsledku hlasování.

Citace:

č. 8861. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 467-468.