Č. 8846.

Zaměstnanci veřejní. — Učitelstvo: Jak jest vyměřiti jednotný drahotní přídavek podle zák. č. 394/22 u t. zv. fiktivních vdovců s jedním dítětem (§§ 5, odst. 1 a 6-1-7 cit. zák.)?
(Nález ze dne 24. října 1930 č. 14689.)
Prejudikatura: Boh. A 4718/25, 6562/27, 6913/27, 7187/28.
Věc: Artur S. v L. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o drahotní přídavek.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1, definitivní odborný učitel, uvedl v žádosti z 28. listopadu 1925, že mu nebyl poukázán dětský přídavek na dítě Bedřicha, nar. dne 20. července 1922, a to z toho důvodu, že jeho manželka byla definitivní učitelkou, nyní na pensi, a že jako taková sama drahotního přídavku požívá; poněvadž však nss Boh. A 4718/25 uznal toto odůvodnění nezákonným, žádal st-1, aby mu byl poukázán k výplatě přídavek na dítě Bedřicha částkou 1200 Kč ročně se zpětnou platností od 1. ledna 1923.
Zšr v Praze rozhodnutím z 8. září 1926 vyhověla žádosti st-lově a přiznala mu nárok na dětský přídavek na syna Bedřicha od 1. ledna 1923 do 31. prosince 1925, zároveň však vyslovila, že v důsledku § 5 odst. 1 zák. č. 394/22 sluší rovněž s účinností od 1. ledna 1923 zmenšiti žadateli jednotný drahotní přídavek o částku dětského přídavku, přiznaného tímto výnosem. Proti tomuto rozhodnutí podal st-1 odvolání, které bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Zásadní předpis o tom, jak jest vyměřiti jednotný drah. přídavek, obsahuje § 5 odst. 1 zák. č. 394/22; předpis ten stanoví, že dosavadní drah. přídavky a mimořádné a nouzové výpomoci slučují se v jednotný drah. přídavek, jenž se zmenšuje a) o obnos, o který se služné podle § 1 téhož zák. zvyšuje, a b) o obnos, jenž podle § 4 tohoto zák. připadá na přídavky na děti. Tento drah. přídavek snižuje se 1. dubna 1923 počínajíc o 20%.
Z cit. ustanovení § 5 plyne, že se jednotný drah. přídavek zmenšuje nejen o obnos, o nějž se služné podle § 1 tohoto zák. zvyšuje, t. j. o 75% dřívějšího služného, nýbrž i o obnos, který dle § 4 cit. zák. připadá na přídavky na děti. Předpis tento nemá výhrad a nutno ho použiti tudíž ve všech případech, kdy zaměstnanec pobírá přídavek na dítě podle § 4 cit. zák.; výjimka neplatí zejména ani u zaměstnanců, zmíněných v § 6 odst. I, 7 cit. zák., t. j. u fiktivních vdovců; takovýto zaměstnanec s jedním dítětem patří ovšem podle § 6 odst. I 7 cit. zák. a také podle § 4 bodu 1. nař. č. 333/18 ř. z. do 2. třídy rodinné; to však neznamená, že by se dětský přídavek v takovém případě neměl sraziti.
Ostatně zaujal nss stejné stanovisko také již v nál. Boh. A 6562/27; v dalším pak nál. Boh. A 7187/28 vyslovil nss právní názor, že »jednotný drahotní přídavek v případě § 6 I, odst. 7 zák. č. 394/22 jest stanoviti nikoliv podle sazeb čl. IV vl. nař. č. 34/23, resp. sazeb v odst. A vyhlášky min. fin. č. 132/23, nýbrž individuelně podle předpisu § 5 cit. zák.« Na bližší odůvodnění cit. nálezů se poukazuje.
Proti stanovisku, které shora bylo vyloženo, nemůže se stížnost důvodně dovolávati ani nál. Boh. A 6913/27; neboť cit. nál. Boh. A 6913/27 rovněž spočívá zásadně na předpisu § 5 odst. 1 zák. č. 394/22 stran odčítání dětského přídavku a řeší jenom otázku, zda odpočet dětského přídavku je nebo není již proveden v cifře drah. přídavku uvedené v čl. IV vl. nař. č. 34/23; po této stránce však je nález tento (Boh. A 6913/27) předstižen pozdějším nálezem Boh. A 7187/28, na který bylo již shora poukázáno.
Není tudíž v rozporu se zákonem, odečetl-li žal. úřad st-li z jednotného drah. přídavku přídavek na dítě podle § 4 zák. č. 394/22 a nemá opačné stanovisko stížnosti opory v zákoně.

Citace:

č. 8846. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 438-439.