— Čís. 5780 —322Čís. 5780.Novela o právu manželském (zákon ze dne 22. května 1919, čís. 320 sb. z. a n.).Pro povolení rozluky podle §u 17 rozl. zák. jest bez významu okolnost, že druhý manžel podal žalobu o rozluku.(Rozh. ze dne 23. února 1926, R I 128/26.)V řízení o rozluku podle §u 17 rozl. zák. zahájeném k žádosti manželky, navrhl manžel, by rozhodnutí o žádosti manželčině bylo odloženo až do pravoplatného rozhodnutí sporu o rozluku manželství, zahájeného k jeho žalobě. Oba nižší soudy návrh manželův zamítly a vyhověly žádosti manželky, rekursní soud z těchto důvodů: Okolnost, že manžel podal dne 4. listopadu 1925 na svou manželku žalobu o rozluku manželství, nemá předurčujícího významu pro rozhodnutí o žádosti za přeměnu rozvodu v rozluku, neboť manželství dosud trvá a v důsledku toho bylo vyhověti návrhu manželky, by prohlášeno bylo manželství rozloučeným, když zákonné podmínky byly dány. Soud neměl ani povinnosti ani práva, by rozhodnutí odložil, až spor o rozluku bude rozhodnut, neboť, nehledě к tomu, že námitka litispendence má místo jen v řízení sporném, nikoliv však v řízení nesporném, jakým řízení o přeměnu rozvodu v rozluku pouhou žádostí je, musel soud za podklad položili ten stav věci, jaký tu byl v době rozhodování o žádosti a to jistě bylo manželství rozvedeným, které rozloučili mohl, když splněny byly všechny předpoklady § 17 cit. zákona. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu pro nedostatek podmínek §u 16 nesp. říz.