Č. 1402

.
Neobmezený výčep lihovin (Slovensko): Nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 11. srpna 1919 č. 6870 pres. Úradné Noviny č. 131 — jest kryto zákonem ze dne 10. prosince 1918 č. 4 sb. z. a n.
(Nález ze dne 7. června 1922 č. 8114.)
Věc: Julie L. v N. (adv. Dr. O. Bergmann z Prahy) proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě (odbor. rada J. Janáš) stran licence k neobmezenému výčepu lihovin.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Generální finanční ředitelství v Bratislavě rozhodnutím ze dne 29. září 1921 č. — zamítlo odvolání st-lčino z rozhodnutí finančního ředitelství v Bratislavě, kterým nebylo vyhověno její žádosti o ponechání licence k neobmezenému výčepu v domě č. p. — V N.
Nss. uvážil o podané stížnosti toto: — — — —
Ve věci samé namítá stížnost, že ministr s plnou mocí pro správu Slovenska nebyl oprávněn zrušiti uherské zákony, na jejichž základě byla st-lce licence udělena.
Toto tvrzení ve stížnosti obsažené jest však nesprávné.
Nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 11. srpna 1919 č. 6870 praes. uveřejněné pod č. 131 v Úr. Novinách neobsahuje ničeho jiného, než provedení zákona ze dne 10. prosince 1918 č. 64 sb. z. a n.
Pokud tedy lze mluviti o zrušení starších zákonů, stalo se zrušení toto nikoli tímto nařízením, sloužícím jen k provedení daného zákona, nýbrž míněným zákonem samým.
Zákonem tím bylo v § 11 vysloveno, že jsou podrobena všechna udělená práva výroby, výčepu a prodeje všech druhu lihových nápojů revisi a že mohou práva tato býti odvolána.
Dle § 14 tohoto zákona byla provedením této akce pověřena vláda čsl. republiky, jíž bylo současně přiznáno právo, dáti některému svému členu plnou moc, aby vydával nařízení a konal vše na udržení pořádku, na konsolidování poměrů a na zabezpečení řádného státního života.
Když vláda přenesla toto oprávnění na ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, nemůže býti pochybnosti o tom, že byl tento oprávněn podrobiti revisi všechny udělené licence k výčepu lihových nápojů a že byl i oprávněn je odvolati.
Užil-li v konkrétním případě tohoto zmocnění, nelze v jeho postupu spatřovati protizákonnost a bylo tudíž stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 1402. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 802-803.