Čís. 385.
Svolení ve smyslu § 3 zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. zák. lze uděliti pouze výslovně a není pořadatel oprávněn z toho, že mu po té, když byl shromáždění u úřadu ohlásil, nebyl doručen výnos, povolení odpírající, usuzovati, že povolení bylo uděleno mlčky.
(Rozh. ze dne 26. února 1921, Kr II 96/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury ku zachování zákona: Rozsudkem okresního soudu v Mor. Budějovicích ze dne 31. srpna 1920, kterým byl obžalovaný dle § 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro přestupek ve smyslu § 3 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. zák. spáchaný tím, že tábor lidu pod širým nebem na den 11. dubna 1920 do Velkého B. svolal bez předchozího svolení úřadu, byl porušen zákon v ustanovení § 3 tohoto zákona. Důvody:
Jak tomu nasvědčují důvody rozsudku, vycházel okresní soud z právního názoru, že obžalovaný vyhověl podmínkám zákona tím, že přípis, kterým okresní politickou správu v Mor. Budějovicích o svolení (»souhlas«) ke konaní onoho táboru lidu žádal, odevzdal poštovní dopravě. Tento názor je zřejmě nesprávný. Dle prvního odstavce § 3 shromažďovacího zákona vyžaduje se ke konání shromáždění pod širým nebem předchozí svolení úřadu. Především nevychází ani ze zodpovídání se obžalovaného ani z přípisu ze dne 28. srpna 1920, předloženého při hlavním přelíčení, že by obžalovaný za povolení shromáždění vůbec byl požádal, jak zřejmě předpisuje druhý odstavec § 3 shromažďovacího zákona; všude ve spisech je řeč jen o oznámení, které by však stačilo pouze v případě § 2 shrom. zák. Svolení ve smyslu § 3 cit. zák. může však, jak již sám pojem naznačuje, uděleno býti pouze výslovně a není pořadatel oprávněn z toho, že mu po ohlášení shromáždění u úřadu nebyl doručen výnos, povolení odpírající, usuzovati, že povolení uděleno bylo mlčky. Ustanovujeť druhý odstavec § 3 shrom. zák. výslovně, co má ve svolení označeno býti, z čehož zřejmě vyplývá, že třeba je výslovného svolení. Předpisem posledního odstavce téhož §u, dle něhož má v tom případě, bylo-li povolení odepřeno, se tak stati písemně a mají býti udány důvody, je řečeno pouze tolik, že uděleno může býti povolení i jiným způsobem než způsobem tam naznačeným. Poněvadž předpisy shromažďovacího zákona zůstaly vedle ustanovení § 113, odst. 1 ústavní listiny československé republiky nezměněny, musí konání shromáždění pod širým nebem předcházeti výslovné svolení úřadu, které musí dojíti k vědomosti pořadatele.