Titul »Doktor« může pojat býti do znění protokolované firmy k bližšímu označení jména jen tehdy, srovnáme-li se s pravdou, tedy byl-li majiteli firmy tuzemskou vysokou školou udělen aneb v tuzemsku nostrifikován.(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 1. října 1924 RI 790/24.) Rejstříkový soud nedovolil zapsati firmu kupce jednotlivce s přídomkem »Dor.« Rekurs zůstal bez úspěchu. Podobně i revisní rekurs. Důvody: Není tu podmínek Nu. 16 cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208. ř. z. Uvádí-li stěžovatel, že není závady, aby používal titulu doktora, získaného na cizozemské universitě proto, poněvadž nehodlá z tohoto důvodu vykonávati jinakých práv, nutno poukázati k tomu, že již užívání titulu onoho samo jest právem vyplývajícím z jeho propůjčení a že tedy již proto třeba nostrifikace, chce-li stěžovatel v tuzemsku onoho titulu užívati. Podle ústavní listiny jest přípustno udíleti v československé republice tituly jen pokud označují úřad neb povolání, což však se netýká hodností akademických. Pokud tedy nebyl zdejšímu státnímu občanu v tuzemsku udělen titul doktora, k čemuž na roveň jest postaviti i nostrifikaci takového titulu řádně v cizině nabytého, nemůže ho zde užívati. Proto bylo by i firemní dodatek »doktor« k bližšímu označení osoby sloužící, jinak podle čl. 160 obch. z. zásadně přípustný, možno připustiti jen tehdy, jeli pravdivým t. j. nabyla-li ho osoba, jejíž jméno je součástkou firmy na některé tuzemské vysoké škole neb byl-li titul v cizině nabytý nostrifikován. Dr. Kasper.