Authors:
= Váž. civ., 8 (1926), sv. 2
PDF

Čís. 6451.


Ustanovení §u 16 prvé dílčí novely k obč. zák. nelze použíti, domáhá-li se nezletilé nemanželské dítě výživného na dědicích nemanželského otce. Nesejde na tom, že dědicové domnělého nemanželského otce již dříve dobrovolně přistoupili k úpravě výživného pro dítě smírným způsobem, nebylo-li dosud ani zjištěno, že domnělý nemanželský otec uznal své otcovství k dítěti.
(Rozh. ze dne 9. listopadu 1926, R II 338/26.) Žalobě nezletilce, by žalovaní dědicové Františka S-a byli uznáni povinnými platiti žalobci výživné, jakož i by uznáno bylo právem, že František S. jest nemanželským otcem žalobcovým, bylo procesním soudem prvé stolice vyhověno. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením a odmítl žalobu pro nepřípustnost pořadu práva.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by nehledě k použitému zrušovacímu důvodu, znovu rozhodl o odvolání.
Důvody:
Napadené usnesení má mylně za to, že ustanovení §u 16 prvé dílčí novely k obč. zák. lze použíti i v případě, když nezletilé nemanželské dítě domáhá se výživného na dědicích nemanželského otce. Zákonný poměr dědiců nemanželského otce k dítěti, upravený §em 171 obč. zák. má docela jinou právní povahu, než poměr nemanželského otce k dítěti, zakládající jeho otcovské povinnosti v §u 166 obč. zák. vytčené, neboť závazky dědiců, plynoucí z předpisu §u 171 obč. zák., jsou jen rázu majetkoprávního, jež vymáhati lze pouze pořadem práva (§ 1 j. n.). Ostatně § 16 prvé dílčí novely upravuje podle svého zřetelného znění pouze vyměření výživného nezletilému nemanželskému dítěti zastoupenému poručníkem oproti nemanželskému otci a jen mezi těmito účastníky lze v nesporném řízení určiti výživné a to ještě za předpokladu, že bylo otcovství uznáno nemanželským otcem. Předpis ten nelze však rozšiřovati na dědice nemanželského otce, jak již v rozhodnutí tohoto soudu čís. sb. 3001 bylo podrobně odůvodněno. Nesejde na tom, že dědicové domnělého nemanželského otce již dříve dobrovolně k úpravě výživného pro nezletilého Ottu Františka Š-a smírným způsobem přistoupili, nebylo-li dosud ani zjištěno, že domnělý nemanželský otec uznal své otcovství k nezletilému Ottovi Františku Š-ovi, což také napadené usnesení připouští, doličujíc jen, že prý poručenský soud musel míti o otázce nemanželského otcovství »jasno«, když o smíru jednal a s ním projevil souhlas. K tomuto názoru jest jen připomenouti, že, i kdyby měl poručenský soud jasno o poměru nemanželského otcovství k žalobci, nebylo tu ještě nikterak prokázáno uznání otcovství nemanželským otcem. Důvodnému rekursu bylo proto vyhověti a napadené usnesení, opřené mylně o důvod zmatečnosti podle §u 477 čís. 6 c. ř. s., zrušiti a usnésti se, jak shora uvedeno.
Citace:
č. 6451. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 579-580.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).