Č. 3992.


Honební právo. — Urbarialisté (Slovensko): I na pozemcích urbarialistických může stanovami býti předepsán pronájem honitby veřejnou dražbou.
(Nález ze dne 7. října 1924 č. 17040.)
Věc: Vojtěch K. v K. proti županu župy Košické o pronájem honebního práva na pozemcích býv. urbarialistů ve V.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Smlouvou z 15. listopadu 1905 pronajali zástupci urbarialistického komposesorátu ve V. st-li honební právo na pozemcích těchto urbárníků, ležících v e-ském katastru na dobu 8 let. Doložkou k této smlouvě připojenou dne 31. srpna 1913 byla tato prodloužena do 14. listopadu 1926.
Nař. rozhodnutím nařídil župní úřad v Košicích, aby toto honební právo dáno bylo do pronájmu veřejnou dražbou a poukázalo představenstvo obce V., aby dražbu vyhlásilo a provedlo.
Stížnost proti tomuto rozhodnutí podaná vytýká mu nezákonnost, kterou spatřuje v tom, že žal. úřad proti právu nařídil, aby sporná honitba byla dána do pronájmu veřejnou dražbou, přehlížeje, že jde o pozemky urbarialistické, které mohou býti pronajaty z volné ruky.
Rozhoduje o stížnosti této uvažoval nss takto:
Hospodaření v lesích a na holých prostorách, jež jsou v nedílném vlastnictví komposesorátů a bývalých urbarialistů a jichž se společně užívá, upraveno jest předpisy obsaženými v druhém oddíle zák. čl. XIX/1898. Podle § 25 tohoto zák. článku hospodaření na takovém majetku spravuje shromáždění spolumajetníků řídíc se stanovami, jež ve smyslu tohoto zákona budou pořízeny. Uvedený zákonný článek označuje tedy stanovy, vyhovující předpisům jím vydaným, jako normu závaznou pro hospodaření na společném majetku bývalých urbarialistů.
Také urbarialisté ve V. mají takové stanovy. Stanovy tyto v § 60 pod č. 7, doplněném schvalovacím výnosem býv. uh. min. orby ze 30. října 1909 (§ 46 a 50 zák. čl. XIX/1898) předpisuji, že právo honební na pozemcích, o něž tu jde, propachtuje se ústně neb písemně veřejnou dražbou a to společně s honebním právem na obecním honebním obvodu.
V daném případě bylo však, jak ze spisů plyne a stížností jest také doznáno, toto honební právo pronajato st-li bez veřejné dražby, tedy proti ustanovení právě uvedenému.
Za tohoto stavu věci nelze postupu žal. úřadu vytýkati důvodně nezákonnost, jestliže na smlouvu takovou nepozíral a nařídil, aby pronájem se stal cestou veřejné dražby obcí vyhlášené a provedené.
Má-li stížnost na mysli, tvrdíc, že jde o honební právo urbarialitů a že proto může býti pronajato z volné ruky, nařízení býv. uh. min. orby č. 9847 z roku 1904 (Rendeletek Tára 1904 č. 54), jest na omylu, neboť nařízení to jen vyslovuje, že majetek býv. urbarialistů, jsou-li jinak zákonné podmínky dány, tvoří samostatnou honitbu a že s touto honitbou majetníci mohou nakládati bez jakéhokoliv zasahování úřadu, nijak však se nedotýká a podle povahy věci ani nemůže se dotýkati závaznosti platných stanov, jež zakládá se na předpisech zák. čl. XIX z r. 1898.
Stížnost jest tedy bezdůvodná a bylo ji proto zamítnouti.
Citace:
č. 3992. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 544-545.