NPD documents search: Všehrd, 6 (1925) - Dr. Edvard Beneš a pacifikace světa.

Nedobytá pokladna.

(Krajský soud v Mladé Boleslavi.)

Lupič Hulínský z Lomu je známým a obávaným odborníkem ve vylupování „nedobytných“ pokladen. Loni na podzim neměl právě nic důležitějšího na práci, i zajel si do Rovenska v Českém Ráji, o jehož Občanské záložně se doslechl, že mívá ve svých pokladnách dosti peněz a žádné strážce u nich. Vše si prohlédl, na vše se vyptal a spočítal si, že tak 23. října bude v pokladně nejvíc peněz. Odjel tedy opět do Lomu, kde získal dva pomocníky, Rudolfa Dokonala a Petra Svobodu. Sliboval jim, že každý z nich může získat nejméně 10 000 Kč, když se loupež podaří, i dali se oba muži lehce zlákat.
Dne 23. října na večer přišli k Rovensku a čekali jen, až zhasnou světla na radnici, kde je umístěna též Občanská záložna. Konečně po půlnoci se dočkali. Vplížili se do budovy a dali se do práce. Ačkoli na to byli tři, ještě ani o půl páté ráno nebyli hotovi. Hulínský již zle nadával, že ještě nikdy neměl v „práci“ tak důkladný kus, ale sliboval, že za půl hodinky bude věc hotova.
Zatím však posluhovačka přišla uklízeti kanceláře a vidouc zotvírané dveře, byla jata podezřením, že se tu něco děje, a proto šla věc oznámiti pokladníku Krátkému, který ji poslal na četnickou stanici. Lupiči však zatím byli vyplašeni hlasy před radnicí, i utekli tedy oknem na zastávku Borek-Trosky, odkud chtěli jeti vlakem do Turnova.
Když však pronásledující je četnictvo přišlo až sem, odhodili lupiči brašnu se svým nářadím a dali se na útěk do lesů. Zde si je zase vzali na mušku četničtí strážmistři z Vyskře, při čemž byl chycen Svoboda.
Druzí dva lupiči dali se směrem k Dolnímu Bousovu, kam až je pronásledoval strážmistr Zobal. Když byl od nich vzdálen asi na 50 metrů, zvolal Dokonal na Hulínského: „Střel ho!“ Hulínský skutečně asi dvakrát po strážm. Zobalovi střelil, aniž jej však zasáhl. Nyní počal stříleti též četn. strážmistr, také však bez úspěchu. Dokonal však, slyše fičeti kulky kolem hlavy, raději se dobrovolně vzdal. Hulínský uprchl do lesů a dodnes nebyl dopadem.
Před senátem rady vrch. zem. soudu Turka se oba lupiči doznali a vymlouvali se, že je Hulínský svedl. Svoboda byl odsouzen pro zločin dle § 179 na patnáct měsíců těžkého žaláře, Dokonal pro zločiny dle §§ 179 a 98 a) na dva roky těžkého žaláře.
—ij—

Citace:

Nedobytá pokladna. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 2., s. 20-21.