Čís. 12075.
Sjednáním zápůjčky zmocněncem jménem zmocnitele v mezích zjevné plné moci vznikla proti zapůjčiteli práva ze smlouvy, zejména nárok na odevzdání vypůjčených peněz, zmocniteli, nikoliv zmocněnci. Provedl-li zapůjčitel (spořitelna) výplatu zápůjčkové valuty tak, že ji uložil pro zmocnitele na vkladní list, nabyl zmocnitel vlastnického nároku na vydání zápůjčkové valuty mu vyhražené. Tento nárok zmocnitele nebyl dotčen tím, že zapůjčitel uložil napotom zápůjčkovou valutu na vkladní list, znějící na jméno zmocněnce a odevzdal jej do soudní úschovy, když mu bylo doručeno soudní usnesení, jímž byla povolena exekuce zabavením domnělé pohledávky na výplatu zápůjčkové valuty. Pokud ke skutečnému odevzdáni darované pohledávky ze zápůjčky, která měla býti teprve ujednána, nestačilo, že dárce vydal obdařenému plnou moc k sjednáni této zápůjčky a ku přijetí valuty.
(Rozh. ze dne 5. listopadu 1032, Rv I 703/31.)
Josef B. sjednal jménem žalobců jako jejich plnomocník dne 13. května 1927 u Městské spořitelny v P. zápůjčku 35000 Kč. Po zaplacení různých dluhů zůstal ze zápůjčky zbytek 10070 Kč 15 h, jejž pak spořitelna uložila na vkladní list, znějící na jméno Josef B., který odevzdala do soudní úschovy. K vydobytí peněžité pohledávky za Josefem B-em vedl žalovaný exekuci zabavením pohledávky Josefa B-a na zbytek oné zápůjčky. Žalobou, o niž tu jde, domáhali se žalobci na žalovaném, by bylo uznáno právem, že žalobcům přísluší vlastnický nárok na vydání 10700 Kč zabavených u Městské spořitelny v P. a by proto exekuce vedená žalovaným proti Josefu B-ovi na oněch 10700 Kč byla prohlášena nepřípustnou. Oba nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud uznal právem, že žalobcům přísluší vlastnický nárok na vydání peněz 10070 Kč 15 h zabavených u Městské spořitelny v B. usnesením ze dne 14. listopadu 1928, pročež se prohlašuje exekuce vedená žalovaným na tuto pohledávku žalobců jejím zabavením a přikázáním k vydobytí pohledávání žalovaného za Josefem B-em za nepřípustnou.
Důvody:
Mezi stranami jest nesporno, že Josef B. jménem žalobců jako jejich plnomocník sjednal dne 13. května 1927 u Městské spořitelny v P. zápůjčku 35000 Kč, že podepsal na tuto částku dluhopis a že po zaplacení různých dluhů zůstal ještě ze zápůjčky zbytek 10070 Kč 15 h. Poněvadž Josef B. sjednal tuto zápůjčku jménem žalobců v mezích své zjevné plné moci, vznikla podle § 1017 obč. zák. práva touto smlouvou založená, zejména nárok na odevzdání vypůjčených peněz (§ 983 obč. zák.), proti spořitelně žalobcům jako zmocnitelům, nikoliv Josefu B-ovi jako zmocněnci. Městská spořitelna v P. sdělila, jak vysvítá z jejího dopisu ze dne 14. listopadu 1928, Dr. Josefu D-ovi, že »dnešním dnem přikročila k výplatě hypotekární zápůjčky manželů K-ových, zast. p. Josefem B-em tamtéž« a podala vyúčtovací zprávu o tom, jak zápůjčku 35000 Kč realisovala, s doložením, že zbytek zápůjčky 10445 Kč 25 h uložila na vkladní list. Tím splnila svůj smluvní závazek, vyplatiti žalobcům zapůjčené peníze v hotovosti (§ 983 obč. zák.). Takto provedla Městská spořitelna v P. výplatu zápůjčkové valuty a realisovala zápůjčku i pokud se týkala zbytku 10070 Kč a žalobci nabyli podle §§ 428, 983 obč. zák. vlastnického nároku na vydání tohoto zbytku jim vyhraženého. Tento nárok žalobců nebyl dotčen ani tím, že pak spořitelna zbytek zápůjčky uložila na vkladní list, znějící na jméno Josef B., který odesvzdala do soudní úschovy, použivši práva, jež poskytuje dlužníkům ustanovení § 1425 obč. zák., když jí bylo, jak vysvítá ze spisů, dne 14. listopadu 1928 doručeno usnesení okresního soudu v P. z téhož dne, kterým byla povolena žalovanému exekuce zabavením domnělé pohledávky Josefa B-a na zbytek oné zápůjčky. Žalovaný tvrdil již v exekučním návrhu a namítal i v této rozepři, že prý pohledávka ze zápůjčky ti Městské spořitelny v P. byla žalobci darována Josefu B-ovi skutečným odevzdáním. Leč tuto námitku neprokázal. Skutečné odevzdání, vyžadované ku platnosti smlouvy darovací (§ 943 obč. zák., § 1 zák. ze dne 25. července 1871 čís. 76 ř. z.; viz též rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 6980) spatřuje žalovaný v tom, že žalobci vydali Josefu B-ovi plnou moc k sjednání zápůjčky a ku přijetí valuty. Než tuto plnou moc nelze uznati za listinu zakládající při darovací smlouvě odevzdání podle § 427 obč. zák., neboť tato plná moc oprávnovala Josefa B-a jen k tomu, by opatřoval jako plnomocník žalobců v mezích plné moci jejich záležitosti. Znění této plné moci jest tak všeobecné a doslov její tak dalekosáhlý a při tom nepřesně vymezený, že bylo třeba v jednotlivém případě určitého projevu zmocněnce, zda a k jakému právnímu jednání této plné moci chce použiti. Udělení plné moci Josefu B-ovi samo o sobě nedostačovalo proto k darování pohledávky ze zápůjčky, která teprve na základě této plné moci byla Josefem B-em u Městské spořitelny v P. pro žalobce sjednána. Není proto ani správným názor soudu odvolacího, pokud, spatřuje »v udělení volné disposice Josefu B-ovi« v plné moči již odevzdání podle § 427 obč. zák., kterou prý měly býti nynějšími žalobci peníze odevzdány Josefu B-ovi jako zápůjčka. Žalobci prokázali tudíž, že ku předmětu exekucí dotknutému, totiž ke zbytku zápůjčky u Městské spořitelny v P., mají právo, nedopouštějící výkon žalobou napadené exekuce (§ 37 ex. ř.), kdežto žalovaný neprokázal svou námitku, že pohledávka žalobců ze zápůjčky u Městské spořitelny v P. přešla darováním a skutečným odevzdáním na Josefa B-a. Je tedy žalobní žádost odůvodněna.